Obraz - Porta Bohemica - Brána do Českého středohoří. Autorem je akademický malíř a grafik Karel Solařík. Signován vpravo dole - viz foto a číslován (48/50) vlevo dole - viz foto. Zezadu obrazu se nachází autorký štítek se jménem a adresou autora, názvem díla, technikou a materiálem, rozměrem, tehdejší cenou a autorským razítkem.
Porta Bohemica
Je asi nejznámějším turistickým pojmem v oblasti Českého středohoří. V dávné minulosti bylo toto skalnaté údolí skutečně významnou a bedlivě střeženou „bránou" na labské vodní cestě. Nyní tudy čile a svobodně proudí dopravní prostředky všeho druhu, z čehož vyplývá skvělá dostupnost vyzývající k podniknutí příjemného výletu. Turistické trasy vedou po obou stranách údolí.
Celkové rozměry včetně rámu cca 70 cm x 54 cm, rám má místy otluky. Autorský tisk - serigrafie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1950-80.
Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Karel Solařík
* 27. 2. 1915, Krhová (Vsetín)
† 29. 3. 2007, Praha
malíř, grafik
Narodil se v Krhové u Valašského Meziříčí 27. února 1915. Vyučil se malířem porcelánu v dílně svého otce Karla Solaříka. V letech 1929-32 navštěvoval nepravidelně soukromou školu ak. mal. F. Hoplíčka v Olomouci.
V roce 1942 se oženil s Marií Barošovou z Vigantic u Rožnova pod Radhoštěm s níž má dvě dcery Aničku a Danu. V roce 1936 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, do školy prof. M. Švabinského. Studia byla násilně přerušena v roce 1939, vrací se do rožnovské dílny k otci a Akademii dokončil po válce ve škole prof. J. Obrovského s diplomem z roku 1946. V roce 1945 se s rodinou trvale usadil v Praze a pracuje ve svém bytě na Smíchově, v roce 1979 získal ateliér.
V letech 1948-1953 a 1960-79 se díky bratrovi sochaři Emilu Solaříkovi zabýval dokumentací severních Čech a stal se členem SČSVU v Ústí n./L. Jeho výtvarná činnost je velmi rozsáhlá. Věnoval se malbě na porcelán a z této oblasti připravil i dvě rukopisná díla ("O technologii malby porcelánu" a "O Rožnovských malírnách porcelánu"). Zabýval se replikami významných středověkých i pozdějších výtvarných děl.
V malbě a grafice se věnoval Praze, Valašsku, Severním Čechám a také jihočeským motivům. Významnou část tvorby tvoří zátiší, menší díl jsou portrétní a figurální malby. Část tvorby je věnována i cestám, hlavně italským námětům, Jugoslávii a Švýcarsku. V malbě často experimentoval, jeho dílo je ovlivněno expresionismem a kubismem, později se inspiruje barevně postimpresionismem a výrazně se klonil k poetizaci námětu. Také v grafice se vedle expresivních motivů objevuje spíše sklon k lyrizaci. Jeho oblíbenými technikami jsou serigrafie pomocí rýžového papíru a technika šablonování.
Malířská tvorba se uzavírá během šedesátých let, kdy ji vytlačuje grafika. Od roku 1990 se soustavně věnoval také esejistické činnosti. Významný podíl na duchovním rozhledu K. Solaříka měly zahraniční cesty. Díky švýcarským přátelům se realizovaly úspěšné výstavy a také navázal cenné přátelské kontakty, které umělci pomáhaly lidsky i existenčně. Celoživotní důležitou oporou mu byla manželka. Karel Solařík zemřel 29.3.2007 ve věku 92 let.
ZDROJ: solarik.eu
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
2005 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2004 (XIV. Sh – Sr), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava,
2017 Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design Praha
