Obraz - Filipova Huť Lorka. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Autorem je akademický malíř Karel Polata. Na malíře Polatu nezvykle velký formát. Expresionistický styl malby. Zezadu obrazu je štítek, kde uveden název díla - viz foto. Na další obrazy od tohoto autora se můžete podívat zde...
Filipova Huť
Šumavská víska Filipova Huť se nachází se na jižních svazích rozsochy hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 m. Je nejvýše položeným sídlem v České republice a zároveň křižovatka turistických cest a oblíbené rekreační místo.
Filipova Huť by se dala spíše přirovnat k seskupení jednotlivých samot. Vznikala jako osada při sklářské huti na duté sklo v roce 1785. Název je odvozen od majitele panství Filipa Kinského. V 19. století huť zanikla a do těchto míst přicházeli dřevaři.
Z Filipovy Hutě se stala typická dřevařská osada, která svůj největší rozmach zažila okolo roku 1880, kdy zde žilo 1620 obyvatel. V současné době není patrné ani místo, kde skelná huť stála. S rozvojem lesních prací souvisí vznik části Filipovy Hutě, která se nazývala Praislaiten, stávající západním směrem k Modravě. Dnes již není po této osadě památky, mimo náhodných rozvalin v hlubokých lesích. Narazit můžete i na zbytky pravidelných kamenných zídek ohraničující pole. Na Filipohuťském potoce jsou ještě patrné pozůstatky pily.
Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu – majestátní Roklan (1453 m), kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží. Jeho typický dvouhrbý masív leží vzdušnou čarou asi 10 km odtud, kousek za státní hranicí na bavorské straně Šumavy.
Rozměry včetně rámu cca 59 cm x 49 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Expresionistický olej na jemném plátně fixovaném na kartonu či papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1996.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Karel Polata ( 1932 -
akademický malíř
Narodil se v roce 1932 v Jaroškově na Šumavě, vesničce usazené blízko Stach. Tady prožil první léta svého dětství. V roce 1938 se rodiče přestěhovali na samoty pod Putkov, kde poznal Kozinský potok plný pstruhů a raků, lesy plné borůvek a brusinek, hříbky se počítaly na stovky – to byl klukovský ráj. Do měšťanské školy ve Zdíkově tehdy žádný autobus nejezdil, a tak spolu s dětmi z Račova, Putkova a Žírce denně, za každého počasí a často naboso nebo v dřevácích, vedla jeho cesta do školy. Převážná část Šumavy byla za protektorátu zabrána, a tak řadu dalších krásných míst, jako Filipovu Huť, Horskou Kvildu, Modravu, Srní a další, začal poznávat až později v dospělosti, kdy již žil trvale v Praze.
V poválečných letech se vyučil v Praze litografem, aby pak tomuto krásnému řemeslu zasvětil 40 let své práce. Setkal se a pracoval s celou řadou vynikajících grafiků a ilustrátorů, kteří mu byli vzorem v jeho práci a zálibě - malování. V Praze se v roce 1953 oženil a založil rodinu, ale Šumavě zůstal věrný a vracel se tam co nejčastěji za krásnou přírodou, spoustou příbuzných a přátel a za inspirací. Malování se mu stalo celoživotním koníčkem a nyní v důchodu mu věnuje všechen volný čas. Ve svých obrazech se snaží zachytit tu nevšední, drsnou a přesto tak nádhernou šumavskou přírodu, staré dřevěné chalupy pokryté šindelem, slatě, lesní potoky a tůně.... Jeho obrazy bylo možné vidět v minulosti i na mnohých výstavách od Strakonic po Sušici. Největší odměnou pro autora je, když dnešní obyvatelé Šumavy poznávají v těchto obrazech svůj kraj a mají z nich radost.
(zdroj stránky malíře)
