Obraz - Portál kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově (Pragensia). Jedná se o reprodukci obrazu od známého malíře Václava Jansy. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Název díla uprostřed dole - viz foto.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově
Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258. K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv. Norbertovi.
Na západním pražském horizontu nelze přehlédnout dvě štíhlé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ty reprezentují nejen tento svatostánek, ale celý areál premonstrátského kláštera na Strahově, který ve svých počátcích býval větší než areál Pražského hradu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně románskou bazilikou z druhé poloviny 12. století. Později byl několikrát přestavován, v roce 1601 a poté znovu v roce 1627 renesančně. Nynější barokní podobu získal kostel až v druhé polovině 18. století, kdy zároveň došlo i k jeho rozšíření. V kostele jsou pohřbeny (v ebenové rakvi a zlaceném mosazném sarkofágu) ostatky sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, převezené do Prahy v roce 1627 z Magdeburku. Světec byl poté zařazen mezi patrony české země.
Rozměry včetně rámu cca 43 cm x 33 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Reprodukce na papíře. Celkový stav - viz foto.
Samotná reprodukce je přibližně z 80 let 20. století.
Bude perfektní dekorací Vašeho prostoru.
Jansa Václav
* 21.10.1859 Rovné, Krabčice (Litoměřice)
+ 29.6.1913 Černošice (Praha-západ)
ilustrátor, malíř, pedagog
V Solanech u Lovosic se vyučil na kupce, ale stále se věnoval své zálibě v kreslení a malování. Kvůli studiu pak odjel do Prahy. Byl přijal na akademii výtvarných umění v Praze a z ní později přestoupil na akademii ve Vídni.
Chtěl se věnovat malbě figurální. Časté cesty po Čechách a vnitřní touha po vlastenectví ho však vedly ke krajinářství, v němž nakonec našel svůj hlavní obor. Maloval hlavně jižní Čechy a také Krkonoše. Při velké přestavbě Prahy na koci devatenáctého století se zaměřil na obrazy pražských domů a ulic. Pražské ghetto se tehdy asanovalo, bouraly se domy i celé ulice a stavěly se nové budovy. Mnohé z jím zachycených památek již dnes neexistují.
V roce 1891 namaloval pro hraběte Harracha dioráma Krkonoš. V letech 1894 - 1895 se podílel na malbě diorámatu Mikoláše Alše Bitva pod Hrubou Skálou. Roku 1898 pomáhal Maroldovi vytvářet Bitvu u Lipan (tzv. Maroldovo panoráma). Mezi lety 1895 až 1899 vznikly jeho akvarely staré Prahy. Uskutečnil souborné výstavy v Topičově salonu v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách například - Národní muzeum Praha, Zámek Orlík, Orlík nad Vltavou (Písek), Zámek Třeboň (Jindřichův Hradec), Západočeská galerie v Plzni atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1929, Sís Vladimír , Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha
1940, 1941, 1947, 1949, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v díle našich malířů), Orbis, Praha,
1959, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v našem malířství XIX. a XX. století), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha,
1982, Potužáková Jana , Plzeň v dílech výtvarných umělců (Zprávy z krajů), Výtvarná kultura, 6,3,1982,8-9 (kulér),
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích,
1986, Vlček Tomáš , Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1995, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M),
2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost, 2000,
2007, Osobnosti Zásmucka, Zásmuky, Zásmuky (Kolín),
2010, Přehled milionových položek vydražených v roce 2009, Ročenka ART+.
