Obraz - Kunětická hora. Autorem je akademický malíř a grafik Otto Fousek. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Název díla a číslován 57/100 vlevo dole - viz foto..
Kunětická hora
Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Dnes se z Kunětické hory stalo kulturní centrum Pardubicka.
Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do poloviny 14. století. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka. Roku 1491 přechází hrad do majetku Pernštejnů, za nichž dochází k zásadní přestavbě hradního komplexu. Vzniká mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Od druhé poloviny 16. století pozbývá hrad na původním významu, za třicetileté války byl poškozen švédskými vojsky.
Rozměry včetně rámu cca 43 cm x 34 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Lept či litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1966.
Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o velmi dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude úžasnou dekorací Vašich prostor.
OTTO FUSEK
* 9. dubna 1909 v Ostravě – Hrušová
+ 6. dubna 1987 ve Frýdku – Místku
Byl akademickým malířem a grafikem. Tři čtvrtiny aktivního života strávil v České Třebové a nový domov pak nalezl na Beskydsku, v rodišti své ženy, spolupracovnice a první kritičky.
Po absolvování Státní odborné školy textilní ve Frýdku nastoupil dráhu textilního návrháře. Rok praktikoval v textilní továrně fy Lemberger v Místku a dále se soukromě vzdělával u prof. J.J. Filipiho, uměleckoprůmyslového výtvarníka ve Frýdku. V roce 1938 se účastnil konkurzu a byl přijat do ateliéru textilní firmy HPS - Hermann Pollack Söhne, který se v tomto roce přestěhoval z Vídně na Parník u České Třebové. V podnikovém ateliéru zůstal až do svého odchodu do důchodu. Podnik v průběhu jeho působení měnil názvy, od „Spojených českých a moravských bavlnářských závodů", přes „Perlu", „UTEX" až po „Primonu". Vlastní atelier byl součástí „Textilní tvorby Praha", pozdějšího ÚBOKu, závod Česká Třebová. Výtvarné umění nebylo pro něho jen zaměstnání, ale věnoval mu téměř celý volný čas.
Tvořil olejomalby, akvarely, kresbu a hlavně grafiku. Jeho lepty dosahovaly špičkové profesionální úrovně. Na svých obrazech a kresbách zachycoval především krajinu a město Česká Třebová. Oblíbeným místem bylo i zákoutí kostela v Ústí nad Orlicí. Na zakázku tvořil grafická čestná uznání, pamětní listy a ilustrace pro kalendáře a závodní časopisy.
Po dovršení důchodového věku se přestěhoval do svého rodného kraje do Frýdku – Místku. Ani zde neodpočíval a pokračoval v malování. Ze svého ateliéru měl překrásný pohled na Beskydy, které nade vše miloval. Byly mu nekonečnou inspirací. Svá díla pravidelně vystavoval na samostatných i kolektivních výstavách SČVU. V roce 1947 se zúčastnil i II. ústeckého salonu. Poslední výstava byla v Okresním vlastivědném muzeu ve Frýdku-Místku v roce 1985. Ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí jsou uloženy tři lepty, na kterých zachytil ústecký kostel.
ZDROJ: Galerie pod Zámkem
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
antologie/sborník
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice (Pardubice).
seznam výtvarných umělců
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění.
encyklopedie/slovník
1955, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců,
1996, Malíři Orlicka a Podorlicka (Malý lexikon),
1998, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1998 (II. D - G).
