Obraz květin - Luční kvítí ve váze. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Raška. Jeden z početné malířské rodiny Rašků. V této rodině maloval otec Vladimír Raszka (též Raška), jeho syn Pavel Raszka (též Raška), strýc Josef Razska (též Józef Raszka či Raška).
Rozměry včetně rámu cca 79 cm x 35 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Pastózní olej na plátně. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1900-30.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Vladimír Raszka (Raška) - nejstarší z rodiny Raszků (Rašků).
Pavel Raszka (Raška) - syn Vladimíra Raszky (Rašky)
(23.4.1907 - 8/1979) - technika vesměs špachtle - pastózní styl malby
vedl více než dva roky ateliéry profesora Sokiranského v Petřvaldě. Pak měl vlastní ateliér v Ostravě a nakonec se natrvalo usadil na Radhošti Pustevnách. Tvořil kopie starých mistrů a dekorativní malby, v portrétní technice a figurální kompozici se zdokonaloval ve Francii.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
2003, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2003 (XII. Por - Rj).
Józef Raszka (Raška) (1875 - 1929) - strýc Pavla Raszky (Rašky)
Narodil se v roce 1875 v Bysřici nad Olší. V dětství maloval různé obrázky, ale pro skromné rodinné poměry se vyučil malířem pokojů v Těšíně a později ve Fryštátě. Jako učeň se vydal na cesty po celém Rakousku, byl to tehdejší zvyk mladých učňů tzv. wanderjahre, jehož smyslem bylo nabýt zkušenosti ve svém řemesle a naučit se jazyky. Jako malířský elév se vzdělával v Grazu, Linci a Vídni. Po dobu svého pobytu ve Vídni absolvoval také tzv. Kunstschule, obdoba lidové univerzity, díky čemu se prohloubily jeho znalosti malířství. V roce 1903 zanechal profesi malíře pokojů a věnoval se výlučně malování obrazů, jen krátký čas byl učitelem na reálné škole v Těšíně. V začátcích první světové války si přivydělával fotografováním vojáků v Bystřici a Jablunkově. V té době pobýval v Bystřici nad Olší u svého strýce, byl povolán do armády, dezertoval a byl umístěn v psychiatrické léčebně v Opavě. V létě roku 1918 se vrátil z léčebny a pokračoval v malířství. Když v roce 1919 těžce onemocněla jeho druhá žena, její nemoc vyčerpávála finance rodiny, nastal čas bídy a Raszka se stal silně věřícím až fanatikem. V roce 1924 jeho žena umírá a zůstavají z obou manželství 4 děti. Raszka se stává podivínem, toulá se po horách a maluje, plánuje souhrnou výstavu svých obrazů, kterou nerealizuje. Umírá v roce 1929. Měl vrozený malířský talent, maloval především akvarely malého formátu a větší olejové obrazy. Jsou malovány delikátně, na žádném nejsou viděny silnější, brutální tahy štětcem. Tématiku čerpal především ze Slezska, které tolik miloval. Známé jsou jeho fresky v Národním domě v Moravské Ostravě, představující panorama Beskyd.
