Obraz - Štramberk - Štramberská Trúba. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Raška. Jeden z početné malířské rodiny Rašků. V této rodině maloval otec Vladimír Raszka (též Raška), jeho syn Pavel Raszka (též Raška), strýc Josef Razska (též Józef Raszka či Raška).
Štramberská Trúba
Štramberská Trúba je věž původního štramberského hradu, založeného koncem 13. století. V roce 1783 se část hradu zřítila a byla rozebrána. Po přestavbě v roce 1903, která byla provedena podle návrhu architekta Kamila Hilberta, slouží věž dodnes jako rozhledna.
Na Trúbě je velmi zajímavá konstrukce střechy. Jedná se o plochu čtvrtého stupně, která patří mezi konusoidy. Je definována jako přímková plocha, kde tvořící přímky protínají kružnici (v našem případě obvod věže), dále přímku, která je rovnoběžná s rovinou této kružnice (hřeben střechy) a další přímku, která je s touto mimoběžná, leží o něco výše a je také rovnoběžná s rovinou kružnice.
Rozměry včetně rámu cca 61 cm x 46 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na plátně. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1920-50.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Vladimír Raszka (Raška) - nejstarší z rodiny Raszků (Rašků).
Pavel Raszka (Raška) - syn Vladimíra Raszky (Rašky)
(23.4.1907 - 8/1979) - technika vesměs špachtle - pastózní styl malby
vedl více než dva roky ateliéry profesora Sokiranského v Petřvaldě. Pak měl vlastní ateliér v Ostravě a nakonec se natrvalo usadil na Radhošti Pustevnách. Tvořil kopie starých mistrů a dekorativní malby, v portrétní technice a figurální kompozici se zdokonaloval ve Francii.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
2003, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2003 (XII. Por - Rj).
Józef Raszka (Raška) (1875 - 1929) - strýc Pavla Raszky (Rašky)
Narodil se v roce 1875 v Bysřici nad Olší. V dětství maloval různé obrázky, ale pro skromné rodinné poměry se vyučil malířem pokojů v Těšíně a později ve Fryštátě. Jako učeň se vydal na cesty po celém Rakousku, byl to tehdejší zvyk mladých učňů tzv. wanderjahre, jehož smyslem bylo nabýt zkušenosti ve svém řemesle a naučit se jazyky. Jako malířský elév se vzdělával v Grazu, Linci a Vídni. Po dobu svého pobytu ve Vídni absolvoval také tzv. Kunstschule, obdoba lidové univerzity, díky čemu se prohloubily jeho znalosti malířství. V roce 1903 zanechal profesi malíře pokojů a věnoval se výlučně malování obrazů, jen krátký čas byl učitelem na reálné škole v Těšíně. V začátcích první světové války si přivydělával fotografováním vojáků v Bystřici a Jablunkově. V té době pobýval v Bystřici nad Olší u svého strýce, byl povolán do armády, dezertoval a byl umístěn v psychiatrické léčebně v Opavě. V létě roku 1918 se vrátil z léčebny a pokračoval v malířství. Když v roce 1919 těžce onemocněla jeho druhá žena, její nemoc vyčerpávála finance rodiny, nastal čas bídy a Raszka se stal silně věřícím až fanatikem. V roce 1924 jeho žena umírá a zůstavají z obou manželství 4 děti. Raszka se stává podivínem, toulá se po horách a maluje, plánuje souhrnou výstavu svých obrazů, kterou nerealizuje. Umírá v roce 1929. Měl vrozený malířský talent, maloval především akvarely malého formátu a větší olejové obrazy. Jsou malovány delikátně, na žádném nejsou viděny silnější, brutální tahy štětcem. Tématiku čerpal především ze Slezska, které tolik miloval. Známé jsou jeho fresky v Národním domě v Moravské Ostravě, představující panorama Beskyd.
