Obraz - Zimní nokturno (Čertovka) - (Pragensia). Autorem je malíř Karel Svoboda. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Obraz galerijní kvality a velikosti. Na první pohled je vidět, že Karel Svoboda si dal na tomto obraze záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo.
V případě Vašeho zájmu jsme schopni zajistit věnování přímo od autora, nebo domluvit portrétování Vaší osoby či Vašich blízkých.
ČERTOVKA
Název Čertovka se začal mezi lidmi proslýchat až kolem roku 1892. Podle jedné z pověstí, podle které údajně mohl název Čertovka vzniknout, chodívala v minulosti do těchto míst prát prádlo jedna velmi provokativní a problémová žena. Ta prý jednou při praní halekala na nedalekou skupinku mladíků. Chlapci ji označili jako čertovskou bábu, a následně na její dům namalovali sedm čertů, což ženu úplně rozčílilo. Kvůli jejímu chování bylo místo, kam žena chodívala s prádlem, označováno jako Čertovka. Postupem času se název nakonec rozšířil na celý kanál.
Staré mlýny na Čertovce Ostrov Kampa - Čertovka - Velkopřevorský mlýn
Pokud se lidé v minulosti chtěli přes Čertovku dostat, museli se buď přebrodit, anebo vyzkoušet své skokanské umění. Později však byly pro přesun z jednoho břeh na druhý vybudovány lávky či mostky. Jak jste se již dozvěděli, stálo na Čertovce původně devět starých mlýnů. Bohužel se z nich do dnešních dní zachovaly pouze tři. První z nich se nazývá Mlýn Huť. Nalezneme jej na čísle popisném 449. Unikátní je především tým, že se doposud dochovalo jeho mlýnské kolo. V současné době je v areálu pro návštěvníky zřízena mlýnská kavárna. Dodnes se zde zachovalo stavidlo, kterým se dal průtok vody na mlýnské kolo regulovat. Druhým dochovaným mlýnem je Zlomkovský mlýn, který je někdy také označován jako Wedlingerovský. Třetí mlýn se nazývá Velkopřevorský, který patří k nejnavštěvovanějším a k turisty nejoblíbenějším místům Čertovky. Zajímavostí je, že sloužil svému účelu až do roku 1936 a doposud je jeho mlýnské kolo plně funkční.
Od vzniku Čertovky ke vzniku Kampy
Pokud se společně vydáme po stopách Čertovky, je nutné se přesunout až na její samotný začátek, a to k mostu Legií, ležícího nedaleko na řece Vltavě. Odtud náhon začínal a táhl se více než sedm set metrů. Díky tomu, že náhon procházel kolem mlýnských budov, došlo k pomyslnému oddělení části pevniny, čímž vznikl romantický říční ostrůvek zvaný Kampa neboli pražské Benátky. V minulosti nesl náhon množství označení. Po jeho vybudování se mu přezdívalo Strouha, poté se název měnil podle jeho majitelů, například Venclíkovská či Rožmberská strouha.
Rozměry bez rámu cca 73 cm x 68 cm, rozměry včetně rámu cca 76 cm x 72 cm. Rám je úzký, zdobený. Osobitý styl malby - pastózní olej, je nanášený v několika vrstvách špachtlí na desku. Celkový stav - viz foto. Technologie jeho tvorby vyžaduje delší časový prostor. Pracuje špachtlí, s odstupem času ve více vrstvách, proto jsou všechny jeho obrazy tak plastické a malba pastózní. Je to jeden z autorů, u kterých je styl natolik signifikantní, že na první pohled poznáte jeho malířský rukopis.
Obraz byl namalován v roce 2015.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Svoboda Karel
* 12.3.1939 Praha
malíř
Absolvoval strojní průmyslovou školu v Praze. V letech 1959-1963 soukromá studia u profesora Gabriela, ak. mal. Kettzeka. 1987-1989 konzervatoř Středočeského kult. stř. - obor malba, kresba, grafika - u ak. mal. L. Kašpara, ak. mal. V. Palečka a ak. mal. J. Šafránka.
Malíř ctí barvu jako hmotu, pracuje se strukturami výhradně špachtlí, která umocňuje sílu jeho výtvarného projevu a posunuje ji do stále specifičtější osobité polohy. V podstatě běžný námět pro obraz je pro autora záminkou stát se režisérem rozehraných příběhů, dějů, tvarů a je pouze vhodným prostředkem pro vyjádření obecných životních hodnot, vlastních úvah o světě, reflexí vnitřního světa autora. V jeho tvorbě je figura nositelkou myšlenky, představy, nálady i snu. Drobný detail na pozadí mnohdy zachycuje přítomnost, v které žijeme. Zastavení a odpočinek pak pro něj představuje zátiší, která jsou tichými společníky v běhu času. K jeho specifikům patří přiznaný obdiv a inspirace pantomimou.
Od roku 1975 hojně vystavoval. Samostatně například 1980 - Modrý pavilon Praha, 1981 - OKD Praha 4, 1984 Neratovice, 1986 Sázava, 1991 - Praha Klub techniků, 1992 - Stuttgart SRN, 1993 a 1994 Galerie U sv. Martina, 1997 - Uhlířské Janovice atd. Také absolvoval řadu společných výstav například 1975 - Sázava (s ak. mal. L. Musilem), 1981 Bratislava (skupina KORPUS), 1982 Berlín (skupina KORPUS), 1984 Sázava (Sázavský pavilon), 1990 a 1991 Praha (Strahovský pavilon), 1991 Praha (Palác U Hybernů), 1991 Roztoky u Prahy, 1991 Praha (Chodovská tvrz), 1992 Praha (Klub techniků) atd.
Je zastoupen v mnoha sbírkách v České i Slovenské republice, Německu, Belgii, Francii, USA, Japonsku, Tchajwanu atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
2005, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2005 (XV. St - Šam).
