Obraz - Pohled na město Strážov. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Josef Paveza.
Město Strážov
Malé město v podhůří Šumavy, které má nejen bohatou historii, ale návštěvníkům nabízí zajímavé atraktivity i v současnosti. Mezi obyvatelstvem se dodnes zachovala tradice výroby paličkované krajky. Místní kostel skrývá ve svých útrobách ostatky svatého Jana Pavla II. a také okolí Strážova přímo vybízí k příjemným procházkám.
Rozhodnete-li se ve Strážově strávit celý den, určitě nezapomeňte navštívit místní kostel se vzácným relikviářem svatého Jana Pavla II. Jedná se o kapku krve, která je uložena ve speciálním ozdobném relikviáři. Ten je natrvalo umístěn na jednom z bočních oltářů strážovského kostela.
Poté se můžete vydat na procházku po historickém centru města. To má statut památkové zóny a v křivolakých uličkách pod kostelem si chvilkami budete připadat jako v pohádce.
Za návštěvu zcela jistě stojí také zdejší starobylý židovský hřbitov. Je vzdálen asi 1,5 km od středu městečka na svahu Smrkové hory. Celý areál i ohradní zeď byly nedávno kompletně rekonstruovány a můžete zde obdivovat kamenicky nádherně provedené náhrobky.
Celý den pak můžete zakončit na strážovské vyhlídce. Je odtud úžasný výhled na malebný Strážov i jeho okolí. Panorama uzavírá hradba šumavských hor s dominantním Želivským vrchem, Prenetem, Plošinou a Hvězdníkem. Posezení na lavičce při západu slunce je zde nezapomenutelným zážitkem, na který budete zcela určitě ještě dlouho vzpomínat.
Zdroj: mesto.strazov.cz
Rozměry včetně rámu cca 83 cm x 53 cm. Rám má místy otluky - viz foto. Olej na desce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1982.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Josef Paveza
* 20. 9. 1920, Strážov
+ 8. 4. 1996
malíř
Josef Paveza se narodil dne 20. 9. 1920 ve Strážově v rodině drobného rolníka. Již od útlého mládí se u něj projevovalo výtvarné nadání. Ze všeho nejraději by chodil v přírodě s tužkou a blokem v ruce, ale povinností venkovských dětí bylo pomáhat při hospodářství. A protože práce na poli nebo starost o dobytek mu nikdy k srdci nepřirostly, odchází po ukončení povinné školní docházky do učení na fotografa, aby již po několika týdnech zjistil, že ani tohle nebude to pravé, čemu by se rád dále věnoval. Domluvil se proto se známým klatovským písmomalířským mistrem panem Kolářem a přešel k němu do učení. Zde se již od prvních chvil projevuje jako velmi talentovaný žák. Podle vyjádření mistra pana Koláře, patřil strážovský rodák k jeho nejschopnějším učedníkům.
Jeho touha pracovat v Praze se mu splnila, když po vyučení nastoupil v jedné pražské reklamní agentuře. Zde vytvářel různé nápisy na tabulích nebo fasádách, ale hlavní, na čem pracoval, byla tvorba reklamních diapositivů, které se promítaly před týdeníkem v kinech. To vše mu ale nestačilo. Jeho plány se dále vzdělávat na výtvarné akademii ale přerušila druhá světová válka a povinnost nástupu na nucené práce do Německa, kde písmomalíře předělali na soustružníka pracujícího na výrobě munice.
Po skončení druhé světové války se Josef Paveza vrací zpět do Čech, kde spolu s manželkou Viktorií, se kterou se seznámil v Německu, zakládá rodinu. K písmomalířině se již nevrací a nadále pracuje jako soustružník kovů v plzeňské Škodovce, dále krátce v družstvu Plzeňské dílo ve Strážově na výrobě různých upomínkových předmětů. Další epizodou v jeho životě je nástup do nově vzniklého Kovodružstva ve Strážově, kde pracuje jako soustružník a po absolvování večerní průmyslové školy v Klatovech, postupně jako konstruktér, mistr a vedoucí provozu, kterým byl až do odchodu do důchodu v roce 1980.
Dá se říci, že ať byl zaměstnán kdekoliv, doslova všechen svůj volný čas po práci věnoval malování a rodině. Miloval přírodu, a to nejen v okolí svého bydliště, ale celou Šumavu. V přírodě, s malířským stojanem a paletou, trávil spoustu času, a to hlavně na podzim, kdy příroda doslova hrála všemi barvami a kde mohl uplatnit svůj vytříbený cit pro míchání barev. Jeho velkou láskou byly květiny, které maloval velmi často. A to převážně ty, které rostly v okolí – šeříky, pivoňky, hledíky, slunečnice, mečíky atd. Zvláštní oblibu u něj získaly růže a kytice lučních květů.
