Obraz - V Telecím. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je vyhledávaný malíř Vysočiny Pavel Chmelík. Zezadu obrazu je uveden název díla a rok - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 19,5 cm x 17,5 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Akvarel na papíře či kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 2003.
Bude perfektní dekorací a dominantou každého prostoru. Za originalitu díla plně ručíme vrácením peněz.
Chmelík Pavel
* 26.6.1947 Dědová u Hlinska
Chodil do školy v Kameničkách. Malovat se učil soukromě u akademického malíře Karla Wagnera. Na Vysočině žije a zde také maluje drobné obrázky pro potěchu. Mistrně si osvojil a oblíbil techniku akvarelu, pro kterou citlivě hledá a nachází náměty v milované Českomoravské Vysočině. Absolvoval řadu výstav - například Hlinsko, Březiny, Pustá Rybná atd.
Pavel Chmelík o Vysočině a malování řekl:
" žiji v Hlinsku a tvořím v Pusté Rybné (osada Světy). Českomoravská vysočina se pro mě stala již od dětství středem mého tvůrčího snažení. Maluji především krajinu kolem sebe - nádhernou krajinu Vysočiny. Ve svých obrazech provázím malebnými podhorskými vesničkami, kde se staré chaloupky choulí pod jiskřivým sněhem a podzimní krajiny hýří pestrými barvami. Ale příroda na Vysočině je velice svérázná a ne vždy se stará o dokonalé a umírněné ladění barev. Hlavní důraz kladu na dokonalou kresbu svých obrazů. Často je z nich cítit můj vřelý vztah k Českomoravské vysočině, z jejíž krásy čerpalo mnoho velkých umělců. Nekladu si za cíl žádný převrat, ani nové směry v malířství. Svými obrázky chci rozdávat radost a potěchu všem, kteří mají Vysočinu rádi."
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
2000, Malíři Vysočiny II (Dodatek k malému lexikonu z roku 1993).
Telecí
leží poblíž královského věnného města Poličky, na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Poličku založil král Přemysl Otakar II. roku 1265 v místě hraniční strážní osady Na poličkách - tehdy ve významu na rovinkách. (Obr. zakládací listiny). Vojenské posádky byly umístěny podél tzv. Královské zemské stezky (od 19. stol. název Trstenická) vedoucí z Bavorska přes Prahu do markrabství Moravského. Na ochranu před bandity, zvláště v oblasti hlubokých pohraničních hvozdů, musely cestující obchodníky, vrchnost i církevní poselstva, doprovázet mezi jednotlivými posádkami ozbrojené oddíly. Z německých oblastí přicházeli také kolonizátoři nově zakládaných měst, kteří od krále obdrželi mnohé cestovní i osídlovací výhody. Kupř. v místech jejich dřívějšího pobytu jim měly být prominuty všechny tresty, kromě dluhů. V lesnaté pahorkatině vysočiny vznikaly také osady dřevorubců, po vyžďáření části lesů také zemědělců, později i horníků těžících rudu. V kraji se postupně usídlila i část vysloužilých strážců zemské cesty.
Lukásova lípaZ nejstarší dochované církevní písemnosti vyplývá, že roku 1403 byla ve vsi Teleczie již větší farnost s kostelíkem. Vznik původní osady spadá patrně do století třináctého. Obyvatelstvo východních Čech se později hlásilo převážně k církvi podobojí, Jednotě bratrské, či jiným reformačním směrům. V Litomyšli sídlilo biskupství Jednoty bratrské, také první tiskárna spisů Komenského, Chelčického a další literatury, později označené jako kacířské.
