Obraz - Kostel svatého Gotharda Žehuň. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Miloslav Borecký. Zezadu obrazu je autorský štítek, kde je uveden název díla, autor, technika, rozměr atd. - vše viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 62 cm x 56 cm. Rám je zdobený, má místy otluky. Pastózní olej na desce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 2002.
Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Borecký Miloslav
narozen 04.10.1927 v Poděbradech
zemřel 4.4.2016 v Poděbradech
malířství, krajinomalba
Žák výtvarníka Karla Urbánka. Jeho tvůrčí technikou byl převážně olej, někdy i tužka a uhel. Ztvárňoval často malebná zákoutí polabské krajiny, s oblibou také zapomenuté vesnické chalupy a zajímavé sakrální stavby. Jeho velkými uměleckými vzory a celoživotní láskou byli čeští a francouzští impresionisté.
Vystavoval v řadě českých měst, pravidelně vystavoval například v Lysé nad Labem, Libici nad Cidlinou, přerovském skanzenu, Českém Brodě atd.
Původní profesí krejčí, vedoucí krejčovského družstva v Poděbradech. – Od mládí se věnoval sportu v místní sokolské jednotě. Po válce se zaměřil na sportovní gymnastiku, v Praze cvičil vedle olympijského vítěze Aloise Hudce. Spoluzakladatel oddílu sportovní gymnastiky v r. 1964 v Poděbradech. Jako trenér vycvičil mnoho mladých nadějných gymnastů.
Kostel svatého Gotharda (Žehuň)
Původně románský kostel postavený z nadace opatovického kláštera je doložený v roce 1137 a sv. Gothardovi byl tedy zasvěcen pouhých šest let po jeho svatořečení. Z roku 1361 (za vlády krále Karla IV.) pochází zpráva o tom, že plebán Jan ze Sán dostal svolení opata, aby si mohl vyměnit faru s plebánem žehuňským Ličkem. Další zmínka o kostele pochází z roku 1380 a 1384, kdy byli znovu dosazeni faráři. V 16. a 17. století býval chrám často bez kněze a službu tu vykonávali kněží ze Žiželic nebo z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1721 byla znovu zřízena samostatná farnost a byl sem dosazen farář Arnošt Chark. V roce 1753 byl starý románský kostel zbořen a nedaleko zbořeniště byl vystavěn kostel nový.
Současný kostel byl postaven v letech 1753–62 (snad s použitím staršího zdiva), který spadá do uměleckého okruhu východočeského pozdního baroka Františka Kermera. Účast tohoto architekta však není na stavbě doložena. Po roce 1800 byly k presbytáři přistavěny opěráky. V letech 1929–30 se za finanční pomoci památkového úřadu uskutečnila rozsáhlá oprava kostela, kterou provedl tesařský a zednický mistr František Komárek z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1981 byla na celém kostele vyměněna krytina. Na začátku roku 2000 byl kostel bohužel částečně vykraden. V roce 2015 byla zásluhou místních aktivistů zahájena oprava kostela
Jednolodní obdélný kostel orientovaný ve směru severovýchod - jihozápad s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Po jeho stranách jsou čtvercové přístavky sakristie na jihovýchodě a zimní kaple (komory) na severozápadní straně. Vstupní jihozápadní průčelí je členěno čtyřmi pilastry, uprostřed zdvojenými, s hlavicemi zdobenými čabrakami a volutami. Uprostřed je hlavní vstup do kostela s pravoúhlým portálem, ukončeným klenákem, v kterém je umístěna kovová lucerna. Nad portálem je zprohýbaná supraporta, v jejímž tympanonu je prázdná kartuš. Nad portálem se nachází okno, zakončené segmentovým obloukem a trojúhelníkovým frontonem. Po jeho stranách jsou dvě prázdné niky, zakončené konchou se vzorem mušle. Průčelí je ukončeno bohatě profilovanou římsou, tvořící segmentový štít. Římsa je pokračováním korunní římsy, obepínající celou stavbu. Nad římsou se zdvíhá obdélná atika, zdobená na koncích čučky. Z jejího středu vyrůstá hranolová věž, na jejíž boky přiléhají volutová křídla, uprostřed doplněná oválným oknem. Ve zvonovém patře jsou čtyři segmentově ukončená okna s dřevěnými žaluziemi. Věž je ukončena korunní římsou, která se na každé straně zalomena do plného oblouku pro umístění ciferníku hodin. Na římsu dosedá střecha typu cibulové báně. Fasáda závěru kostela je rovněž členěna pilastry a neomítnutými kamennými opěráky s pultovými stříškami.
Obdélná loď kostela je členěna mezi okny uprostřed zdvojenými pilastry s volutovými hlavicemi a čabrakami. Strop je fabionový, v rozích s ornamenty mušle a uprostřed s pozdně barokní freskou Nejsvětější Trojice, silně přemalovanou v 19. století. Mírně vyvýšený presbytář je od lodi oddělen vítězným obloukem, je sklenut valenou klenbou s lunetami a konchou s lunetami. Na jihozápadní straně je loď ukončena kruchtou, nesenou trojicí arkád.
Rokokové zařízení je současné se stavbou kostela. Hlavní rámový oltář z roku 1770 je s obrazem* (160×270 cm) sv. Gotharda od Ignáce Viktorina Raaba z Nechanic. Po stranách obrazu jsou dvě sochy andělů, které jakoby ho vynášely do nebes. Nad obrazem se nachází malý štítek s nápisem ALTERE PRIVILEGIATUM (privilegovaný oltář). Boční oltáře mají obrazy* (110×190 cm) sv. Anny na evangelijní straně presbytáře a sv. Václava na epištolní straně presbytáře. Autorem obou obrazů je opět Ignác Viktorin Raab. Menší obrázky v oválných rámech nástavců těchto oltářů (vlevo sv. Jan Nepomucký, vpravo sv. Antonín Paduánský) namaloval v roce 1761 Juda Tadeáš Josef Supper z Mohelnice. Dřevěná barokní kazatelna* je z roku 1762, na baldachýnové stříšce stojí socha anděla s biskupskou mitrou a berlou. V lodi visí obrazy sv. Prokopa (na evangelijní straně) a sv. Gotharda (na epištolní straně) od malíře Dominika z Choltic z 2. pol. 18. století. Původní varhany z roku 1793 z varhanářské dílny Pavla Františka Horáka z Kutné Hory byly v roce 1900 nahrazeny současnými od varhanáře Josefa Kebrleho z Lomnice nad Popelkou. V sakristii jsou uloženy tři staré oltářní (konsekrační) kameny, jeden z roku 1720, druhý z roku 1873 a poslední nese datum 1896, všechny jsou vybaveny autentikami. Součástí vybavení kostela je vyřezávaný betlém od kutnohorského řezbáře Františka Charváta z 20. let 20. století.
Na věži byly původně zavěšeny tři zvony, zachoval se pouze velký raně barokní zvon z roku 1658 s průměrem 116 cm a váhou 2400 kilogramů, jeden z největších zvonů Kolínska; plášť zdobí plastický reliéf sv. Gotharda, ukřižovaného Ježíše Krista s klanící se lidskou postavou a dvěma ženskými postavami se svatozáří, na protější straně půlkruhovým obloukem na sloupech s plastickou postavou Panny Marie s Ježíškem v náručí a čtyřmi andělíčky a zvláštním latinsko-českým nápisem: ANNO DOMINI M DCLVIII IOHANN OCTAVIAN KHINSKY DE WCHINITZ ET TETTOWA VSA / ZA SPRAWI DVCHOWNI WELEBNEHO KNEZE PANA DIEKANA IOANN IOACHIMA PRAXA A PANA HELMANA PAWLA REINHELDIA / IOANNES PRICQVEY ET IOANNES EIVS FILIVS FVSORES CAMPANARVM LOTHARINGI NATI NVNC INCOLAE GLATTAWIAE IN BOHEMIA HANC CAMPANAM FVDERVNT SVPRA (zvon ulil za hraběte Jana Oktaviána Kinského ze Vchinic a Tetova, za děkana Jana Jáchyma Praxe a hejtmana Pavla Reinhelda, zvonař Jan Prickvej z Mladé Boleslavi). Funkční věžní hodiny pochází z roku 1836 a z nákladu Jana Slavíčka z Choťovic je vyrobil poděbradský hodinář Jan Janata.
Dnes farní kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Poděbrady Kutnohorsko-poděbradského vikariátu královéhradecké diecéze. Bohoslužby se po dobu rekonstrukce nekonají. Kostel sv. Gotharda s areálem kostnice a hřbitovní zdí s bránou byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod katalogovým číslem 44587/2–1974.
Kostnice
Barokní kostnice byla postavena v letech 1765 – 1766. V interiéru se nachází stěny z lidských kostí vysoké 2,5 m a silné 60 cm, které jsou zpevněny dřevěnou konstrukcí. Kostnice stojí v jihozápadním rohu zrušeného hřbitova u kostela sv. Gotharda. Interiér kostnice je řešen jako volný prostor s dekorativním uspořádáním lidských kostí na půdorysu písmene U. Kosti jsou naskládány v několika vrstvách, lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. Prostor je doplněn oltářní zděnou menzou, která je představená před stěnu z kostí proti vchodu.
