Obraz - Ponocný Vlčnov. Signován vpravo dole - viz foto. Název díla vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř, sochař a grafik Otto Molitor.
Rozměry včetně rámu cca 35 cm x 28 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Zřejmě litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1930-50.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Otto Molitor
* 2. 4. 1889, Kyjov (Hodonín)
† 1965
malíř, sochař, grafik
Narodil se v Kyjově v rodině sklářského účetního Karla Molitora a jeho manželky Julie, rozené Pospíšilové. Původně se věnoval sochařství, později malířství a grafice. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a pak Akademii výtvarných umění u Františka Ženíška v letech 1910 - 1913.
Během života působil v Paříži, Holandsku, Belgii, Německu, Itálii. V Srbsku byl profesorem kreslení. Jako příslušník srbské armády byl zajat a rakouskými úřady stíhán pro velezradu. Soubornou výstavu svých obrazů měl v pražském Obecním domě v roce 1919. Roku 1921 přestoupil do Církve československé husitské. Postupně působil jako profesor kreslení v Uherském Brodě, Hranicích, Lipníku, v Moravské Ostravě a nakonec jako farář Církve československé ve Vratimově. V roce 1907 Otto Molitora jako studenta portrétoval jeho vrstevník Jan Zrzavý.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
2004 Koliba, Slezská univerzita Opava.
Vlčnov
je vesnicí starého typu. Svědčí o tom i původní položení domů, které určují původní tvar obce tzv. „dvouřadovku". Vlčnov je v dochovaných dokumentech vzpomínán už v roce 1264, i když podle odborného odhadu jsou počátky vzniku poněkud staršího data, písemně nedochovaného. Obec proslavil folklorní zvyk udržovaný po generace řadu století, tzv. Jízda králů. Jedná se o vůbec nejstarší a nejznámější slováckou národopisnou slavnost.
Slovácká obec Vlčnov leží 8 km od města Uherského Brodu, uprostřed kotliny na posledních výběžcích Bílých Karpat. Obec v průběhu staletí vlastnily nejrůznější šlechtické rody: páni z Riesenburka, Burian z Vlčnova a Kounicové. Již od dávných dob se ve Vlčnově pěstuje réva vinná a snad největšího rozmachu dosáhlo vinohradnictví v polovině 17. století, kdy se uvádí celková rozloha obdělávaných i pustých vinohradů asi 95 ha. Na místě zpustlých vinohradů tzv. „Myší hory" (dneska zvané Myšince) byl vysazen les, který pokryl celé temeno kopce. Zde také na počátku 20. století nechal postavit majitel panství Dr. Václav Kounic dominantní budovu zámečku, který až do roku 1981, kdy byl zbořen, vévodil širému kraji.
Z místních pozoruhodností stojí za vidění především řada památek lidové architektury s unikátním areálem vinných búd v trati Kojiny (v roce 1995 vyhlášený vesnickou památkovou rezervací). Dalšími cennými objekty je obydlí středního zemědělce s expozicí bydlení a zemědělského nářadí v domě č.p. 57, kterou spravuje Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Památkami lidové architektury jsou dále domy č. p. 121, 301, 65, 770 a 80, a komora u č. p. 47. Dominantou obce je římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího, ranně gotická stavba ze 13. století.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/oblasti/slovacko/vlcnov
