Obraz - Portrét Karoliny Jungmannové Havlíčkové manželky brněnského architekta Leopolda Jungmanna - v secesním stylu. Autorem je král kabinetní fotografie Carl Pietzner. Značeno logo C. und K. Hofphotograph, signatura Carla Pietznera Brünn (Brno) a datován vlevo dole - viz foto. Jeho díla jsou zastoupena například ve sbírkách Moravské galerie v Brně. V prodeji máme párový obraz s názvem "Portrét brněnského architekta Leopolda Jungmanna" - viz zde...
Rozměry včetně rámu cca 42 cm x 34 cm. Kabinetní umělecká fotografie ručně kolorovaná akvarelem v původním hladkém, leštěném masivním Biedermeier rámu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz - fotografie je z roku 1905.
Bude šperkem a perfektní dekorací vašich prostor.
Karolina Jungmannová (Havlíčková)
* 28.4.1883 Brno
manželka stavitele Leopolda Jungmanna (* 2.7.1874 Brno – † 11.4.1939 Brno - autor staveb v Brně např. Základní umělecká škola Františka Jílka, Poliklinika Zahradníkova, Ústřední hřbitov města Brna, Nájemní dům Botanická 598, 599, 601 / 10, 12, 14, (Veveří), Brno Střed atd.), sňatek: 18. 11. 1903 - Brno (kostel sv. Magdaleny).
Carl Pietzner
* 9. 4. 1853, Wriezen, Polsko (Poland)
† 26. 11. 1927, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
podnikatel, vynálezce, fotograf
Začínal v ateliéru Harnecker ve svém rodišti, pracoval jako kopista a retušér v Berlíně, Petrohradě a Moskvě a jako operatér a vedoucí závodu ve Varšavě. Od 1. 11.1877 převzal od H. Schneidera ateliér v domě Harfa v Lázeňské ulici č. 60 v Šanově. Brzy se dostal mezi nejvyhledávanější fotografy v Teplicích, získával řadu ocenění z výstav a různých čestných titulů. 1885 zakoupil v Teplicích dům zvaný Moritzburg v Lipové ulici číslo č. p. 663 a sem také umístil svůj fotoateliér. Původní název Fotografický umělecký ústav po několika letech změnil na Umělecký ústav pro fotografii, (portrétní) malbu a světlotisk. Ateliér navštěvovaly všechny vrstvy společnosti včetně lázeňských hostů z celé Evropy. Prosperita ateliéru vedla k zakládání mnoha filiálek (Karlovy Vary, Brno, Vídeň, Ústí n. L., Olomouc, Cheb, Most, Duchcov, Děčín, Trnovany, Ostrava, Opava, Františkovy Lázně, Štýrský Hradec, Salcburk, Brémy, Berlín...). Kolem 1900 pracovalo v asi 17 pobočkách přes 300 lidí, některé z filiálek se stali prestižními ve svém regionu a fotografovaly se tam známé osobnosti a dokumentovaly místní události.
1895 pověřil vedením ateliéru v Teplicích syna Carla a přesídlil natrvalo do Vídně, kde si zřídil pobočku asi 3 roky předtím. Jeho fotografický závod patřil na přelomu století k nejznámějším ve Vídni. Odtud pak řídil své fotografické království a pokoušel se o investice do dalších oblastí. 1898 patentoval v Německu svou metodu plastické fotografie, na jejíž aplikaci založil Plastographische Gesellschaft (Plasto), k němuž patřila od 1899 továrna na porcelán a kameninu v Ledvicích u Bíliny. V továrně se vyráběly plakety, vázy, nástěnné talíře zdobené foto plastickým dekorem podle Pietznerovy metody. Továrna ovšem po 3 letech zastavila provoz pro finanční potíže. 1902 založil v Berlíně společnost s názvem Plasto, Wiener-Berliner Kunstgewerbe, kde se zhotovovaly podle Pietznerova patentu modely výzdobných prvků pro dekorativní předměty. Společnost se dále zabývala mj. fotografováním a prodejem fotografií.
Fotoateliér v Teplicích, vedený synem Carlem, si uchoval mezi podniky své dominantní postavení nejen v Teplicích-Šanově, ale v celém regionu, kde zaměstnanci ateliéru fotografovali mnohé významné objekty a akce. Některé byly dokumentačně velmi cenné (například záběry kostýmovaných účastníků Schillerových slavností z 1905, nebo z oslav bitvy u Chlumce z 1913). 1905 vydal obrazovou publikaci Aussig in Wort und Bild. ( Ústí n. L. slovem a obrazem). Za vrchol Pietznerova podnikání možno spatřovat léta kolem 1900, poté se počet poboček pomalu snižoval. 1909 se stal císařským radou. Poté, co utrpěl neúspěšnými finančními operacemi a spekulacemi za 1. světové války velké ztráty, vzdal se vedení svých podniků a do čela vídeňského ateliéru postavil od jara 1919 syna Carla, který ateliér vedl spolu s Georgem Feyerem. Do teplického ateliéru přizval syn Carlo za společníka Franze Hammera, který vzápětí někdejší Pietznerův dům koupil. Deprese a stáří dovedly Carl Pietznera k sebevraždě.
Zdroj: scheufler.cz
