Obraz - Vesnické zákoutí. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je zřejmě Gustav Macoun.
Rozměry včetně rámu cca 44 cm x 34 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Olej na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1915-30.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Gustav Macoun
* 18. 12. 1892 Praha
† 7. 10. 1934 Praha
malíř
Již v chlapeckém věku se projevilo jeho nadání, krátce se učil u Václava Jansy a s jeho doporučením roku 1907 u Al. Kalvody. V letech 1908-1909 u Ant. Slavíčka a 1909-0913 na pražské Akademii. Jeho hlavním působištěm byl Český ráj, Kameničky, Českomoravská vrchovina. Poslední dva roky žil ve Svobodných Hamrech, kde má postaven pomník.
Byl impresionistou a oddaným následovníkem Ant. Slavíčka. Jeho dílo je velmi početné, ale nestejných kvalit. Maloval zejména podzimní a zimní melancholické krajiny. Zvláště se mu dařila malba stromů a kombinace zasněžených ploch se hrou oblaků, zvláště v době předjaří a tání. Macoun se stranil veřejnosti a nebyl členem uměleckých spolků a sdružení. Toto samotářství a život na odlehlém venkově zabránily včasnému ocenění jeho díla.
Malířovým hlavním působištěm, kde čerpal témata pro svá díla, byl Český ráj, Kameničky a Českomoravská vrchovina. Byl malířem-krajinářem, impresionistou a oddaným následovníkem A. Slavíčka. V jeho tvorbě lze vysledovat i vlivy A. Kalvody, J. Ullmanna a F. Kavána. Ve svých vrcholných dílech, například Pohřeb v zimě (kolem 1918), Předjaří na vysočině (1920), Po bouři (1922), Chaloupky na Vysočině (1923), dokázal přenést spontánní atmosféru plenérových malířských záznamů na plátna velkých formátů, přičemž jeho výtvarně nadsazená barevná skladba v bouřkových mračnech v kombinaci se stromovým a blátivou půdou představuje mistrovské vyjádření české krajiny a její nálady.
V řadě variant a rovněž ve velkých formátech ztvárnil pohledy na zříceninu hradu Trosky v působivém modravém oparu, a to zejména v zimním a podzimním období. Od raného mládí maloval převážně v menších formátech svá oblíbená zákoutí Prahy, zejména pak Karlov, Uhelný trh, Linhartský plácek, Kampu a pohledy přes malostranské střechy na Pražský hrad nebo Petřínskou rozhlednu. Ve své tvorbě převyšoval běžné epigony A. Slavíčka a dalších mařákovců, a to především citem pro barevnou skladbu české krajiny a zaujatým temperamentním přednesem.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1942 Opuštěná paleta (Sborník malířů, kteří odešli předčasně), František Topič, nakladatelství Praha,
1983 Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie Pardubice,
1984 Obrazy mé krajiny, Nakladatelství Kruh, Hradec Králové,
1993 Malíři Vysočiny (Malý lexikon), Galerie Vysočina, Polička (Svitavy),
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall Ostrava,
2002 Osobnosti Chrudimska (500 osobností chrudimského okresu), Okresní muzeum Chrudim,
2015 Má vlast (Pocta české krajinomalbě), Spolek výtvarných umělců Mánes Praha,
2018 Gustav Macoun: Balada o soumraku, Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov,
2018 Sto obrazů 1918–2018, Nadace pojišťovny Kooperativa Praha.
