Obraz - Spící Venuše.
Spící Venuše (italsky Venere dormiente) je obraz italského renesančního malíře Giorgioneho.
Obraz, patřící k nejznámějším výtvarným dílům vůbec, je jednou z nemnohých prací, jejichž Giorgioneho autorství je bezpečně doloženo. Vznikl kolem roku 1510, krátce před umělcovou smrtí.
Kompozice obrazu je poměrně jednoduchá. Antická bohyně lásky spí v otevřené krajině. Její mladé bělostné tělo je krásné jako sama příroda za ní. Erotickou smyslnost obrazu vyvolává nejen Venušina póza ale i její červené rty, rudé závěsy a bílá saténová pokrývka, na které leží. Příroda v pozadí je klidná stejně jako klidný je Venušin spánek. Její tělo, svými křivkami kopírující nerovnosti okolní krajiny, je jakoby součástí přírody.
Po Giorgioneho smrti zůstalo dílo nedokončené. Na jeho dotváření se podílel Tizian, Giorgioneho současník. Nedá se s určitostí říci, zda podle původního Giorgioneho záměru měla dívka na obraze představovat Venuši nebo šlo o portrétní malbu konkrétní osoby. O to, že jde skutečně o antickou bohyni se "postaral" Tizian, který k jejím nohám domaloval postavu Kupida, tradičního Venušina společníka a pomocníka. Kupid však byl v pozdějším období při přemalbě odstraněn.
Giorgioneho Spící Venuše inspirovala dvě další světoznámá díla – Tizianovu Urbinskou Venuši a Olympii francouzského impresionistického umělce Édouarda Maneta.
Obraz se v roce 1699 stal majetkem saského kurfiřta Augusta II., který ho vystavil ve svém kabinetu umění a kuriozit na zámku Zwinger. Po vzniku drážďanské Gemäldegalerie se stal jedním z jejích největších klenotů.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 93 cm x 63 cm. Starší reprodukce velkých rozměrů v pěkném zdobeném rámu na kartonu. V jednom místě je drobný škrábanec viz foto č. 6, obraz je trochu vybledlý. Celkový stav - viz foto.
Bude pefektní dekorací Vašich prostor.
Giorgio Barbarelli da Castelfranco zvaný též Zorzo či Zorzi ( 1477 či 1478 - 1510 )
vlastním jménem Giorgio da Castelfranco nebo Giorgio Barbarelli, italský malíř, zakladatel vrcholné benátské renesance. Ovlivněn G. Bellinim vytvořil styl vyjadřující harmonickou jednotu člověka a přírody, charakteristický bohatou barevností a tlumeným světlem, lyrickým půvabem a měkkou modelací tvarů.
Vzhledem k tomu, že svá díla nechával bez datace a podpisu, byly o autorství vedeny četné spory, například Spící Venuše byla dlouhou dobu připisována jeho dobrému příteli Tizianovi. Vzhledem k brzké smrti po sobě Giorgione zanechal i obrazy nedokončené, ty byly dokončeny jeho žáky. Mezi jeho nejznámější obrazy patří Spící Venuše, Tři filosofové, Bouře, Judita, Laura, Venkovský koncert.
Pocházel ze skromných poměrů z venkovského městečka Castelfranco Veneto, měl však vybrané chování a působil přátelsky. Rád hrál na loutnu a zpěvem i muzikantským uměním oslňoval i vybrané publikum na koncertech. Měl rád ženy. Zemřel na mor.
