Obraz - Motýli na lučním kvítí. Autorkou je kvalitní malířka a grafička Ludmila Jiřincová. Signován uprostřed dole - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 43 cm x 33 cm. Originální lept či suchá jehla na papíře. Papír je mimo tiskovou plochu (pod paspartou) poškozen viz foto č.7. Obraz je adjustován do nového rámu. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z let 1940-60.
Jedná se o vyhledávanou a ceněnou malířku a grafičku, tedy o dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Jiřincová Ludmila
* 9.5.1912 Praha
+ 22.1.1994 Praha
ilustrátorka, grafička, malířka, pedagožka
První dáma české grafiky. Studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha v Praze (1924-34), na keramické škole v Bechyni (1935) a u prof. T. F. Šimona na AVU v Praze (1939). 1937 - 1938 Paříž (Paris), (studijní pobyt). V 1939 byla s krajinářskou školou O. Nejedlého v Jugoslávii. Od 1938 spolupracovala s litografem O. Eiseltem a měditiskařem Mirko Pegrassim.
Věnovala se volné grafice (vytvořila přes 1200 grafických listů), ilustracím, kreslenému filmu, exlibris, známkové i plakátové tvorbě a malířství. Členka SČUG Hollar. Začínala přírodními a krajinářskými motivy z jižních Čech. V grafických technikách nacházela nové možnosti: Ilustrace k Villonovi (1951), vznikaly podle mezzotintové techniky - uhelný prach po celé ploše papíru vytírala plastickou pryží. Početná tvorba exlibris vznikala v suché jehle, litografii a serigrafii. V 1965 vytvořila kreslený film Slóvce M (režie J. Brdečka), byl oceněn hlavní cenou na festivalu v Bologni. Zúčastnila se stovek výstav u nás i v zahraničí. Zastoupena ve sbírkách Národní galerii v Praze, oblastní galerii v Liberci atd.
Schopnost vcítění do literárního textu spojila její tvorbu s krásnou knihou, převážně bibliofilsky vydávanou poezií. Patřila k tzv. pokolení druhé světové války, které mělo vyhraněně humanistický postoj k světu a životu. Realita války se promítala do motivů opuštěných žen-vdov. Silná obsahovost a intenzivní lyrismus, poetický realismus figurální tvorby, suverenní kresebnost ji přivedlo k ilustrační činnosti (Villon, Shakespeare). Velmi silně vnímala hudbu, dlouhá léta ctila svého tchána skladatele Vítězslava Nováka. Spolupracovala s bibliofilskou edicí Lyry Pragensis, též ilustrovala více něž 120 akvarely. Atlas léčivých rostlin v roce 1951. Navrhovala obaly gramodesek. V grafických technikách mnohdy nacházela nové možnosti. Početná tvorba exlibris vznikala v dřevorytu, suché jehle, litografii.
Další ocenění:
1960 Nejkrásnější kniha ČSSR
1964 diplom za nejlepší knižní přebal New York
1972 cena v Boloni
1982 zasloužilá umělkyně
