Obraz - Vonoklasy. Autorem je malíř Vláďa Wagner. Signován vlevo dole - viz foto. Malba je z roku 1917 - tedy více než 100 let stará, obrazy Vládi Wagnera se občas objevují v aukcích. Zezadu obrazu je autorský šítek Salonu výtvarného umění Moučka, který zřejmě obraz prodával, bohužel není celý zachovaný - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 76 cm x 60 cm. Rám je krásně zdobený, místy má otluky. Olej na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1917.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Vonoklasy
Vonoklasy je obec nacházející se v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Žije zde 561 obyvatel. Vonoklasy se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Český kras, jihozápadně od Prahy, směrem ke Karlštejnu, prochází jimi několik turistických tras. Přestože je obec na dohled Berounce (přibližně dva kilometry vzdušnou čarou směrem na sever), dělí ji více než sto dvacet metrů nadmořské výšky.
Historicky je doložen slovanský původ vsi. Významný archeologický nález hrobu s kosterními pozůstatky a šperky z přemyslovského období dokladuje původní osídlení Vonoklas již od 11. století. Dokumentace je uložena v pražském Národním muzeu. První písemný záznam o obci se dochoval z roku 1227, kdy český král Přemysl Otakar I. potvrdil donaci půdy ve Vonoklasech kapli svatého Václava v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Listinu následně potvrdil roku 1284 český král Václav II. a v roce 1359 i český král a římský císař Karel IV. Uvedené dokumenty jsou uloženy v archivu kapituly na Pražském hradě.
Vonoklasy vznikly jako ves, kde hlavním zdrojem obživy bylo rolnictví. Od dávných dob se její obyvatelé živili především obděláváním půdy. Ves měla původně dva lenní dvory od 14 století povinovány manskou službou Karlštejnu a jeden dvůr zpupný svobodných zemanů. Postupem času vznikly usedlosti další, většinou přináležící ke zbraslavskému nebo dobřichovickému panství. Historicky šlo o ves se smíšenou vrchností, u poddaných s odlišnou rentou robotní, naturální či peněžní. Za doby vlády Karla IV. , kdy se stal zbraslavský klášter významným centrem světské i církevní politiky u nás, byla obec patrně důležitým průjezdním místem mezi Zbraslaví a Karlštejnem. Svědčí o tom trosky nedalekého strážního hrádku Karlík z roku 1358. V době o málo pozdější byl zřejmě vysazen i jeden z posledních hraničních dubů zbraslavského panství, chráněný jako památný strom. Jeho stáří se odhaduje na 600 let.
Ze 17. století jsou dochovány zprávy o tvrzi, původně středověké hranolo-věžovitého tvaru, přestavěné do podoby venkovského sídla. Z 18. století pochází důkazy o existenci zámečku se zahradou a vodní plochou. Dále pak o mlýnu, kovárně, pivovaru, vápenici a lomu kamene vápenného. Ze středověku pokračovalo udržování osazené vinice. Nic z toho se do dnešních dnů bohužel nedochovalo.
Na návsi v bývalé usedlosti čp. 12 stojí zachovalá roubená stavba s pavlačí sloužící od počátku 19. století jako špýchar. Jde o památku lidové architektury. Naproti se nachází kaple svatého Václava z roku 1887, vysvěcená řádem křižovníků z Dobřichovic. Křížek v obci pochází z roku 1862 a kaplička se sochou svaté Panny Marie v prvním ohybu silnice od obce je z roku 1893. V roce 1893 byl založen spolek Svornost, jehož dobová zástavba s patronem obce knížetem Václavem je vystavené na Obecním úřadu.
Vliv na rozvoj obce mělo zrušení nevolnictví, roboty a patrimonijní správy na sklonku 19. století. V neposlední řadě pak i zánik monarchie a ustanovení republiky v počátcích 20. století. V roce 1920 byl v obci odhalen pomník Mistru Janu Husovi, na paměť obětem první světové války z let 1914 – 1918. Za první světové války padlo z obce šest mužů. V roce 1948 byl na témže místě také odhalen pomník obětem druhé světové války z let 1939 – 1945. Ve druhé světové válce nikdo z obce nepadl.
