Obraz - Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem malíř je Vítek.
Rozměry včetně rámu cca 57 cm x 47 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Akvarel na papíře. Na paspartě jsou stopy po vyschlé vodě, samotná malba je však v pořádku - viz foto. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1957.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Vlašský dvůr
Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií. Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo přestavěno v centrální královskou mincovnu králem Václavem II. v roce 1300. Součástí mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do blízkosti nejbohatšího zdroje stříbra v zemi - do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, která tak získala výsadní postavení v celém království. Král Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, si Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla - nechal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava. Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí: v roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů a v r. 1448 zemským správcem, v roce 1471 zde byl mladičký polský princ Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále. Později Vlašský dvůr postupně začal ztrácet na významu a další rozsáhlé a nákladné přestavby se dočkal až na konci 19. století pod vedením architekta Ludvíka Láblera. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní vznešenost, lesk a noblesu královského sídla.
zdroj:destinace.kutnahora.cz
Kutná Hora
Město, ve středověku označované za stříbrnou pokladnici českého království, dodnes dává na odiv bohatství zdejší stříbrné šlechty; v roce 1995 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad ani zámek tu nenajdete, ale malebné historické centrum vám to bohatě vynahradí.
Komu jinému mohli kutnohorští měšťané zasvětit nový kostel, který měl do světa hlásat bohatství jejich města, než patronce horníků svaté Barboře? Prvním stavitelem velkoryse navržené gotické stavby s bohatým systémem opěrných pilířů a rozmanitou sochařskou výzdobou byl někdo z rodiny Parléřů, chrám však byl dokončen až na začátku 20. století. Vnitřní výzdoba je většinou pozdně gotická, pozornost si zaslouží věnec kaplí za hlavním oltářem a vitrážová okna s náměty z české a kutnohorské historie.
