Obraz - Pohled na Hradčany (Pragensia). Jedná se o starší reprodukci známého obrazu od malíře Jaroslava Šetelíka. Signována vpravo dole - viz foto.
Hradčany
Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré Město a Menší Město - Malá Strana. Na rozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Až ve století čtrnáctém Kolem roku 1320 byly Hradčany nejvyšším pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé proměněny v poddanské město. Praha se tedy stala trojměstím a čekala pouze na člena čtvrtého a posledního, Nové Město, které v roce 1348 založil Karel IV. Hradčany byly městem nejméně významným a nejvíce závislým na Hradě. V roce 1598 je císař Rudolf II. povýšil na královské město. Tehdy byla postavena i Hradčanská radnice. Za Josefa II. roku 1784 se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy.
Rozměry včetně rámu cca 36 cm x 25 cm. Rám je zdobený, má místy otluky - viz foto. Reprodukce na kartonu. Celkový stav - viz foto.
Reprodukce je odhadem z let 1940-50.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Jaroslav Šetelík
* 10. 8. 1881, Tábor
† 12. 12. 1955, Praha
kreslíř, malíř
Studoval u Emanuela Lišky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a na Akademii výtvarného umění v Praze u profesora Otto Rudolfa von Ottenfelda 1903-1904. Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze se vydal na cesty po Evropě a na delším studijním pobytu zakotvil ve Francii a Itálii.
Těžiště jeho tvorby je v krajinomalbě realizované jak v řadě monumentálních pláten, tak ve studiích lesů a hor a náměty také čerpal na četných zahraničních cestách. Za pobytu v Holandsku 1921-1922 vytvořil 40 obrazů určených k propagaci holandských měst. Nejznámější jsou jeho olejomalby vystihující Prahu ve všech jejích podobách a náladách. Maloval zejména staropražské pohledy v impresionistické náladě.
Dalšími náměty byly veduty a motivy Plzně, Brna, Čáslavi, Kutné Hory, Loun. Na rozhraní 20. a 30. let vytváří mimo jiné soubor pražských akvarelů, jejichž soubornou výstavu měl v roce 1932 v Topičově salonu v Praze. Příležitostně se věnoval i nástěnné malbě a ilustraci, kresby publikoval ve Zlaté Praze. Byl oceněn Grand Prix na výstavě v Barceloně roku 1929.
Byl členem Umělecké Besedy a Krasoumné jednoty. Zastoupen ve sbírkách Národní galerie, dalších státních a soukromých sbírkách u nás a v zahraničí. Samostatné výstavy měl 1901 v Rudolfinu, 1902 Umělecká Beseda v Praze, 1908 Krasoumná jednota v Praze, 1932 Topičův salon retrospektiva.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1907 Moderne Galerie des Königreiches Böhmen in Prag, Moderní galerie Království českého, Praha,
1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa (Česká Lípa)
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
1995 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava,
1999 Výtvarné Ústí (Kronika výtvarného života v Ústí nad Labem ve 20. století 1918-1998), Město Ústí nad Labem,
2006 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2006 (XVI. Šan – Šta), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava.