LABE U KOLÍNA S PŘÍSTAVIŠTĚM, PODSKALSKÝM MLÝNEM A PRÁCHOVNOU - SIGNOVÁN

LABE U KOLÍNA S PŘÍSTAVIŠTĚM, PODSKALSKÝM MLÝNEM A PRÁCHOVNOU - SIGNOVÁN

 

2990 Kč

Dostupnost: Skladem
Doručíme dne: 23. 10. 2024

Jméno autora: Signován

Signovaná barevná číslovaná litografie - Labe u Kolína s přístavištěm, Podskalským mlýnem a Práchovnou.  Signována nečitelně vpravo dole - viz foto. Číslována 80/150 vlevo dole - viz foto.

 

Rozměry včetně rámu cca 74 cm x 56 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Originální barevná číslovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.

 

Obraz je přibližně z let 1960-80.

 

Bude perfektní dekorací Vašich prostor.

 


PODSKALSKÝ (RADIMSKÉHO) MLÝN

 

Podskalský mlýn (od poloviny 19. století zvaný také Radimského mlýn) vznikl již na konci 13. století (v roce 1285 se poprvé v Kolíně připomíná mlýn, v roce 1292 již mlýny v množném čísle), v letech 1573 – 1778 byl jako obecní majetek významnou součástí městského hospodářství a v jeho držení se vystřídalo několik měšťanských rodů.

 

V roce 1851 mlýn koupil čelákovický mlynář Jan Radimský (1818-?) a od roku 1864 byl v majetku jeho syna JUDr. Václava Radimského (1839–1907), právníka, kolínského starosty a později i zemského politika. Za něho roce 1868 mlýn vyhořel a v září roku 1870 získal povolení ke stavbě nového, moderního mlýna podle projektu kolínského stavitele Vincence Václavíka. Z roku 1877 se dochovaly plány na nerealizovanou dostavbu mlýna, kterou vypracoval stavitel Josef Blecha původem ze Štítar. V roce 1895 předal Václav Radimský mlýn svému synu JUDr. Ladislavu Radimskému (1871-1922). Nedlouho poté, počátkem března 1901, byla budova těžce poškozena velkou vodou, ale následně byla opravena. Ladislav Radimský se společníky založil roku 1912 v objektu mlýna továrnu na konzervy Bohemia (později továrna na konzervy, suchary a cukrovinky), která vyráběla drůbeží konzervy, zvěřinové paštiky apod., s nimiž se pokoušel pomocí bratra, malíře Václava Radimského, proniknout i na francouzský trh. Za první světové války byla výroba přerušena, po roce 1918 se ji podařilo obnovit. Dne 6. října 1918 mlýn vyhořel, ale rychle byl opraven. V roce 1923 přistavěl kolínský stavitel Jan Sklenář k zadní (severozápadní) části mlýna budovu porážky pro hovězí dobytek. V roce 1926 mlýn opět vyhořel, pozůstatky po požáru jsou v západní části objektu, která již nebyla obnovena, znatelné dodnes.

 

Podskalský mlýn je rodištěm malíře Václava Radimského, československého diplomata v Polsku, Švédsku, Norsku a v letech 1928-39 ve Vatikánu Vladimíra Radimského (1880-1977) a československého diplomata, spisovatele a exilového spolupracovníka OSN JUDr. Ladislava Radimského. V roce 1948 byl mlýn znárodněn Marii Radimské, roz. Búvové a přešel pod n. p. Středočeské mlýny. Po roce 1989 byl v restituci navrácen jedné větvi potomků posledních majitelů, sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří v polovině devadesátých let provoz ukončili.

 

Podskalský mlýn je unikátním příkladem industriální architektury 2. poloviny 19. století v Kolíně, bohužel stav budov je aktuálně velmi špatný.

 

VĚŽ PRÁCHOVNA

 

Pozdně gotická věž, která byla postavena v 1. polovině 15. století (první písemná zmínka o "baště nad mlýnem podskalským" je z roku 1497) jako předsunuté opevnění kolínského hradu a severního předpolí města se vstupem na most přes Labe. V 16. a 17. století sloužila také jako strážní věž a vodárna. Za vlády Marie Terezie sem bylo v roce 1757 přemístěno z Kouřimské brány ve městě skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. Na počátku 19. století ve věži bydlel zálabský hlásný Jan Strámse a v roce 1829 žádal městskou radu jistý František Marek ze sousedního domu čp. 110 o povolení přeměnit věž v soukromé obydlí. Koncem 19. století však věž ztratila střechu a postupně se měnila ve zříceninu. Opravena byla až v roce 2006, kdy byla nově zastřešena a díky vloženému schodišti (77 schodů) zpřístupněna jako vyhlídka. Okolní zástavba domků se nazývá Zálabský Betlém.

 

Ve své původní podobě vrcholila vysokou jehlancovou střechou s ochozem a byla doplněna dalším, dnes již nezachovaným opevněním. Z vyhlídkové plošiny je unikátní pohled na historické centrum Kolína od severu s Vlčími horami v pozadí, na předměstí Zálabí, Masarykův most, nádraží, Kmochův ostrov a za dobré viditelnosti jsou vidět Železné hory a Krkonoše.

 

zdroj:cestyapamatky.cz

Předvolby soukromí
Soubory cookie používáme k vylepšení vaší návštěvy tohoto webu, k analýze jeho výkonu a ke shromažďování údajů o jeho používání. Můžeme k tomu použít nástroje a služby třetích stran a shromážděná data mohou být přenášena partnerům v EU, USA nebo jiných zemích. Kliknutím na „Přijmout všechny soubory cookie“ vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním. Níže můžete najít podrobné informace nebo upravit své preference.

Zásady ochrany soukromí

Ukázat podrobnosti

Přihlášení