Obraz květin - Červené pivoňky. Autorem je akademický malíř Oldřich Homoláč. Signován vlevo dole - viz foto. Obraz galerijní kvality. Na první pohled je vidět, že Oldřich Homoláč si dal na tomto obraze záležet, jedná se o velmi kvalitní dílo.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 78 cm x 64 cm. Rám je mohutný, krásně zdobený, místy má otluky. Olej na desce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1910-40.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního malíře bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Oldřich Homoláč
* 20. 1. 1872, Nymburk
† 8. 11. 1957, Praha
malíř, grafik
Český akademický malíř a středoškolský profesor. Autor náleží k umírněným tvůrcům české secese v její naturalistické fázi. V roce 1889 nastoupil na pražskou malířskou akademii. První tři roky studia navštěvoval ateliér prof. Maxmiliána Pirnera. V roce 1894 nastoupil opět na akademii do ateliéru prof. Vojtěcha Hynaise. V roce 1897 obdržel Hlávkovo studijní stipendium.
V roce 1896 se stává spolu zakládajícím členem sdružení Mánes a v roce 1897 se poprvé objevují reprodukce jeho obrazů v časopise Zlatá Praha. V roce 1898 vystavoval v pražském Rudolfinu obraz "Pasačka" a následně požádal o Hlávkovo absolventské cestovní stipendium na cestu do Paříže. Navštívil Norimberk a Štrasburk. Další zastávkou byla vysněná Paříž. Zde se setkal s přítelem se studií, malířem Dědinou, který mu posloužil jako průvodce. Pronajal si atelier a v Paříži zůstal několik následujících měsíců. V polovině roku 1899 se vrací do Prahy. V roce 1900 podruhé odjel do Paříže, kam byl vyslán "grafickou společností Unie" kopírovat Rubensovy obrazy.
Po návratu z Paříže a krátkém pobytu doma v Kuklenách se setkal v Praze se svým bývalým profesorem kreslení z královéhradecké reálky Mořicem Bílým. Ten mu nabídl místo asistenta na vinohradské reálce. Homoláč nabídku svého bývalého profesora přijal a stal se jeho asistentem. Tímto krokem odstartoval svojí celoživotní učitelskou pouť. Po roce obdržel nabídku vyučovat na pražské Uměleckoprůmyslové škole u prof. E. K. Lišky, kterou z radostí přijal. V roce 1906 se oženil. Za ženu si vzal Boženu Křesinovou z Příbrami. Po svatbě se vrátil krátce na vinohradskou reálku jako profesor kreslení.
Občas zajížděl do Vídně, kde vystavoval a prodával svá díla. Během krátké doby byl opět přeložen a to do Kyjova na tamější gymnázium. Zde krom učitelování zase pilně maluje. V nedaleké Hroznové Lhotě navštěvuje malíře Jožu Úprku, jezdí po Slovácku a maluje prosté lidi a rázovitou krajinu. V roce 1929 se konala souborná výstava jeho obrazů v Topičově salonu. Zemřel v Praze 8. listopadu v roce 1957 a byl pohřben na pražském hřbitově Malvazinky.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa,
1959 Život a vzpomínky malíře Homoláče, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha,
1962 Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha,
1986 Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890-1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha,
1991 Poselství ulice (Z dějin plakátu a proměn doby), Comet, Praha,
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava,
1997 Důvěrný prostor / Nová dálka (Umění pražské secese), Obecní dům, a.s., Praha,
1999 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava,
2008 Bytosti odnikud (Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha.
