Obraz - Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Autorem je malíř Jan Česal. Signován vpravo dole - viz foto.
Chrám svaté Barbory
Chrám svaté Barbory, klenot pozdní gotiky a jedna ze čtyř staveb katedrálního typu v Čechách, je spolu s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele a historickým centrem Kutné Hory zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Nádhera této stavby dodnes svědčí o slávě a bohatství stříbrné Kutné Hory i o hluboké zbožnosti svých tvůrců. Chrám je zasvěcen panně Barboře, raně křesťanské mučednici, která je vzývána jako pomocnice v nouzi, přímluvkyně za dobrou smrt a patronka všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Právě horníci se nejvíce zasloužili o rozkvět středověkého města i stavbu katedrály, kterou věnovali své svaté ochránkyni.
Počátky stavby, které sahají do druhé poloviny 14. století, jsou spojeny s věhlasnou parléřovskou hutí. Na její činnost navázala svou prací řada dalších geniálních umělců a stavitelů, mimo jiné i slavný Benedikt Ried.
Celkové rozměry cca 67 cm x 47 cm. Olej na plátně. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován přibližně v letech 1920-40.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Jan Česal
* 15. 5. 1890, Kutná Hora
† 25. 8. 1961, Kutná Hora
loutkář, návrhář hraček, malíř
Vyučen lakýrníkem. Absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Po studiu narukoval do války. Byl dvakrát ženatý, s první manželkou Kristýnou se rozvedl, druhá manželka Zdeňka se podobně jako její manžel zabývala výrobou loutek a kostýmů pro ně. Se Zdeňkou měl dvě děti - Jaromíra a Zdeňku Jeho manželka Zdeňka obdržela v roce 1944 koncesi na výrobu uměleckých loutek a Jan začal vyrábět marionety vysoké 25 centimetrů. Vymodeloval je, udělal formy a odléval. Hlavy, ruce a nohy zhotovoval sám, těla si nechal řezat u truhláře. Loutky oblékala jeho manželka.
Majitel ateliéru v Kutné Hoře. Delší dobu pracoval také na Moravě a na Slovensku. Maloval zejména zátiší, květiny a akty. V r. 1951 restauroval v kostele v Sedlci u Kutné Hory olej Petra Brandla. Jeden obraz pro tentýž chrám sám namaloval. - Vyráběl loutky, maloval dekorace a kulisy pro ochotnická divadla, např. divadlo v Červených Pečkách. Autor opony pro Trnávku,
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové.
