Obraz - Maria žena s květinami - secese. Jedná se o reprodukci obrazu od známého malíře Alfonse Muchy. Signován a datován vlevo dole - viz foto.
Celkové rozměry cca 64 cm x 35 cm. Reprodukce - zřejmě tisk na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Reprodukce je odhadem ze devadesátých let 20. století.
Bude úžasnou dekorací Vašeho prostoru.
Alfons Maria Mucha
* 24. 7. 1860 Ivančice, Rakouské císařství
† 14. 7. 1939 Praha
návrhář, malíř, designer
Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla. Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991).
Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici.
Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Poté odchází do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.
Stal se věhlasným díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt.
Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.
Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (La Pater, 1899), navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.
Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově.
