Obraz - České Budějovice náměstí, kašna, Černá Věž. Jedná se o reprodukci obrazu od známého akademického malíře - národního umělce Karla Stehlíka. Název díla a jméno autora vlevo dole - viz foto.
Náměstí Přemysla Otakara II.
V Českých Budějovicích je jedno z největších čtvercových náměstí v České republice i ve střední Evropě. Nese název zakladatele města, kterým byl roku 1265 český král Přemysl Otakar II. Náměstí bylo vytyčeno již při založení města.
Architektonické řešení však král přenechal rytíři Hirzovi, purkrabímu hradu Zvíkova. Náměstí Přemysla Otakara II. tvoří téměř dokonalý čtverec o rozměrech 133×133 m a jedná se o 8. největší náměstí v České republice. Ve středověku sloužilo jako orientační bod, konaly se zde trhy a slavnosti, ale také veřejné exekuce.
Samsonova kašna
Samsonova kašna na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. byla vystavěna v období obnovy města po 30leté válce v letech 1720–1727 za účelem rozvodu vody do postranních ulic města. Je to jedna z největších barokních kašen ve střední Evropě. Autorem návrhu této barokní fontány byl jindřichohradecký jezuita František Baugaut.
Černá věž
Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.
Věž, která je vysoká 72,29 m. Na ochoz ve výšce 46 m nad zemí vede 225 schodů.
V interiéru věže s krásným výhledem na město je umístěno 6 zvonů. Největší z nich je Bummerin z roku 1723, nejmladší je Budvar z roku 1995. Další zvony se jmenují Marta, Octava, Maria a Stříbrný zvon (z roku 1630). V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu.
Černá věž v Českých Budějovicích původně sloužila jako zvonice, strážná věž a hláska. Přímo ve věži bydlel věžní, který měl za úkol bedlivě sledovat město a okolí.
Rozměry včetně rámu cca 35 cm x 46 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Reprodukce na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Reprodukce je odhadem z let 1950-70.
Bude pěknou dekorací Vašich prostor.
Stehlík Karel
* 21.5.1912 Milevsko (Písek)
+ 28.5.1985 České Budějovice
pedagog, malíř
Malíř jihočeské krajiny, Rodiče ho jako čtrnáctiletého dali do učení k milevskému malíři Oldřichu Pejšovi, u něj se naučil malovat divadelní dekorace, firemní reklamy, fresky a sgrafita na domy a kostely. Získal tovaryšský list jako malíř pokojů, písma, dekorací a pozlacovač. Následně opravoval fresky v Klementinu.
Po návratu do Milevska se živil příležitostnými pracemi - malováním dekorací pro ochotnická divadla a na plesy, reklam do biografů, tvorbou kostýmů pro loutkové divadlo. Postupně se dostával k malbě, a to hlavně zásluhou reprodukcí Rubensových obrazů, které začal kopírovat. Později maloval už i skromná zátiší, věci každodenního života a krajinu kolem Milevska. Brzy se zlepšily i jeho existenční podmínky a měl v letech 1935–1938 na Milevsku i vlastní živnost. Roku 1937 se také oženil. V letech 1939–1945 byl nasazen na nucené práce v lese při těžbě smoly
Poté v letech 1945 – 1948 studoval na Akademie výtvarných umění v Praze u Otakara Nejedlého.
Počet jeho děl však neuvěřitelnou rychlostí narůstal, a tak mohl roku 1940 uspořádat výstavu v milevské. Dvacet let (1952–1972) učil výtvarnou výchovu a zeměpis na milevských školách a vedl různé výtvarné kroužky pro děti a dospělé. Kromě toho se věnoval malování. Skicy kreslil uhlem, tužkou, křídou, tuší a perem, olejovými barvami maloval na plátno, papír, karton nebo sololit. V jeho tvorbě nejvíce převažuje krajinomalba. Nejčastěji ztvárnil přírodu a krajinu okolí Milevska a Písku. Několik děl věnoval významným památkám regionu, například Zvíkov, Orlík, Písek - Pohled z mostu, Milevský klášter. Je nazýván malířem jihočeské krajiny. Jeho obrazy jsou součástí sbírek Milevského muzea, Alšovy jihočeské galerie atd.
Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, Český fond výtvarných umění (ČFVU), Svaz československých výtvarných umělců a Spolek výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes). V roce 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1980 získal ocenění národní cena ČSR a v roce 1982 obdržel titul národní umělec.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1975, Nýdl Miroslav , Karel Stehlík, Jihočeské nakladatelství Růže, České Budějovice (České Budějovice)
1976, Šolta Vladimír , Umění radosti i boje, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha,
1980, Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách,
1981, Pelc Jaromír , Sýs Karel , Návštěvy v ateliérech, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha,
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
2005, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2005 (XV. St - Šam),
2008, Berka Rudolf , Vodňany (literární, výtvarné, hudební), Městské muzeum a galerie Vodňany, Vodňany (Strakonice).
