Obraz - Letní den. Autorkou je malířka Vlasta Jindrová. Signován vpravo dole - viz foto. Zezadu obrazu je autorský štítek, kde je uvedena autorka, název díla, rozměr a technika - vše viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 51 cm x 38 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Olej na plátně. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v 90tých letech 20. století.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Kuklík
Kuklík je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží 8 km severně od Nového města na Moravě. Obec se dělí na místní části Dědina, Kopec, Bořina, Balkán, Chobot, Chobotský Dvůr, V Koutě a U Křížku.
Nejstarší dochované zmínky o obci Kuklík jsou z roku 1534, kdy na opisu listiny, jíž dal Jan z Pernštejna Novému Městu výhradní výčep piva v 18 okolních vesnicích, připojil písař poznámku, že není doložena nová ves Výmyslice (též Vejmyslice či „Weymyslicze"). Tak se totiž zpočátku Kuklík jmenoval. Na základě tohoto spisu je přisuzován vznik osady Výmyslice mezi roky 1500 a 1534 a patrně souvisel se založením sklářské huti na Vříšti, kde si vystavil sklářský mistr svůj dvůr. V r. 1651 byla postavena na Kuklíku zkujňovací výheň neboli hamr, která společně s výhněmi na Vříšti a Líšné zpracovávala surové železo z kadovských vysokých pecí. Surové železo se upravovalo nejprve v peci, kde se znovu roztavilo a zoxidovalo a tím upevňovalo svoje typické vlastnosti, a dále se pod bucharem dále zpracovávalo do tvaru tyčí či plechu. V této podobě bylo poskytováno kovářům pro výrobu železných výrobků (mříže, radlice, kovové nástroje, hřeby apod.). Tato výheň je zmiňována naposledy v roce 1770. Nacházela se v místě č. 17 v horní části obce na říčce Fryšávce.
Od 2. pol. 18. stol. byla na Kuklíku těžena železná ruda, a to na několika místech. Jsou doloženy lokality jako „Sládkovo pole" (v lesích nad osadou Chobotský Dvůr), „u Skalky" (u dnešní hlavní silnice) či „u Kuklíku" (v místní části Balkán), který byl později nejvydatnějším zdrojem rudy kadovských pecí (v některých letech zásoboval až ze 40%). Poblíž naleziště „Kuklík" se kolem roku 1842 našla i naleziště stříbra. Zdroje však byly brzy vyčerpány. Po r. 1820 byly vykopány nové šachty – šachta sv. Jana Nepomuckého, štola sv. Anny; a později také šachty sv. Jana a sv. Barbory. Doly na Kuklíku se tak staly v r. 1834 jedním z největších zdrojů železné rudy pro kadovské železárny. Poslední zmínka o dolech na železnou rudu na Kuklíku je z roku 1875, kdy je koupil hrabě Mitrovský pro štěpánské železárny. Tamní vysoká pec však byla v provozu jen do roku 1876. V roce 1964 byl nedaleko části Chobot prováděn rudný průzkum. Jedna z bývalých štol je dodnes zachována a je jedním z nejvydatnějších zdrojů pramenité vody v celé oblasti.
Na Kuklíku trávili volné chvíle akademický malíř František Emler a herec Oldřich Nový.
