Originální signovaná litografie - Praha Karlův most (Pragensia). Autorem je malíř a grafik Jaroslav Otčenášek. Signován vpravo dole v ploše - viz foto.
Karlův most
Karlův most je nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu v Praze a druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice. Po pražském mostě Juditině, kamenném mostě v Písku a mostě v Roudnici nad Labem jde v Čechách v pořadí o čtvrtou kamennou mostní stavbu.
Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.
Od konce 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Původně se mu říkalo jen „kamenný" nebo „pražský" most. Název „Karlův most" se vžil až kolem roku 1870, prvním, kdo toto označení použil, byl pražský nakladatel, spisovatel a mědirytec Joseph Rudl.
Rozměry včetně rámu cca 31 cm x 26 cm. Rám je úzký, místy má otluky - viz foto. Originální signovaná litografie na papíře, lehce kolorovaná. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1950-70.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Otčenášek Jaroslav
* 13.5.1909 Praha
+ 8.8.1972 Praha
malíř
Člen výtvarné Skupiny 58, držitel titulu zasloužilý umělec (z roku 1967). Na dráhu výtvarníka se rodák z pražského Vyšehradu vydal až s blížícími se třicátinami. Po maturitě totiž absolvoval učitelský kurs, po němž nastoupil do školy ve Vodňanech. Po dvouleté vojenské službě pracoval v Památníku osvobození v Praze na vytváření plastických map. Výtvarné umění studoval od roku 1937 na fakultě při ČVUT, kde byl žákem Cyrila Boudy, Františka Blažíčka a Karla Pokorného. Studia přerušená válkou ukončil v roce 1945. Dožil se jen 63 let, zemřel na srdeční selhání uprostřed práce na cyklu Jižní Čechy.
Věnoval se krajinomalbě, žánrová malbě, městské tématice. Od žánrové malby s převahou městských motivů dospěl k robustní krajinomalbě inspirované především jihočeskou krajinou.
První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Alšově síni Umělecké besedy v Praze, později vystavoval i na dalších místech. Od roku 1958 byl členem tvůrčí Skupiny 58 (Josef Brož, Jan Černý, Jaroslav Grus, Karel Hladík, Antonín Kalvoda, Josef Liesler, Josef Malejovský, Václav Vojtěch Novák, Jaroslav Otčenášek, Jan Smetana, Alois Sopr, Vojtěch Tittelbach, Jindřich Wielgus, Richard Wiesner), se kterou se zúčastnil řady společných výstav.
V publikaci k výstavě v Malé Skále (1977) shrnul Otčenáškovo dílo kunsthistorik Jiří Šetlík: "Obrazy Jaroslava Otčenáška organicky vrostly do vývojových souvislostí českého moderního krajinářství. Obohatil jejich řadu vysokým stupněm malířské citlivosti, neotřelým pohledem na krajinu jako scénu velké radosti života, jako barevně kultivovaný a přesvědčivý záznam o souvislostech člověka a přírody, krajiny venkova a města, jako oslavu živné půdy, měnlivých vod a lidské práce. Tak se dílo Jaroslava Otčenáška nenápadně, ale natrvalo vřadilo mezi hodnoty našeho novodobého umění."
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1961, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha,
1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha,
1974, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1971 - 1974 a doplňky k rokům 1935 - 1970), Státní knihovna, Praha
1975, Encyklopedie českého výtvarného umění,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
2002, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2002 (X. Nov - Pat).
