Obraz - Jaro ve Zděchově. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorkou je akademická malířka Jaroslava Hýžová. Osobitý styl malby typický pro tuto autorku. Dílo galerijní velikosti a kvality. Zezadu obrazu je adresa a autorský štítek, kde je uvedena autorka, název díla, technika, evidenční číslo díla, rozměr, tehdejší cena, razítko čfvú atd. - vše viz foto.
Obec Zděchov
Obec se nachází na východě Moravy poblíž slovenské hranice v okrese Vsetín, v údolí mezi 4 vrcholy západního pohoří Javorníků: Žár – 689 m.n.m., Děhýl – 725m.n.m., Radošov 756 m.n.m., Filka – 759 m.n.m. a zástavba je rovnoměrně rozložena podél místního potoka Zděchovka po úbočích celého údolí. Nejvyšším vrcholem nad jižní částí obce jsou Butorky 828 m.n.m.
Svou polohou se řadí jako 4. nejvýše položená obec na Valašsku. Místní potok Zděchovka má tři přítoky, Mísenský, Taroženský a Radošovský potok.
Osídlení obce bylo dílem pasekářské činnosti ze sousední vsi Hovězí. Osídlení vznikalo v průběhu 18. století. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1623, kdy se Zděchov zavázal s ostatními obcemi Vsetínského panství, že nepozvednou zbraně proti císaři a církvi.
Obyvatelé se zúčastnili valašských povstání za třicetileté války. V průběhu povstání bylo několik usedlíků zabito a popraveno a polovina obce byla vypálena. V roce 1663 byla postižena vpádem Tatarů a v roce 1706 a 1707 obec 11x vyplenili Kuruci. Při těchto vpádech bylo mnoho obyvatel zabito, odvlečeno a stavení vypáleno. V průběhu 100 let se vedly spory se sousední obcí Hovězí o pastviny a javořiny.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 46 cm x 86 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Tempera na kartonu či tvrdém papíře. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1979.
Pokud chcete kvalitu budete spokojeni. výborná investice do umění.
Dílo takto kvalitní malířky bude zřejmě časem stále stoupat na ceně, navíc bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
JAROSLAVA HÝŽOVÁ
* 21. 2. 1915 Prostřední Bečva
† 4. 3. 1992 Valašské Meziříčí
malířka
Studovala gymnázium a učitelský ústav ve Valašském Meziříčí, na přání otce působila 7 let jako učitelka na Valašsku a Hané. Malířství ji však stále přitahovalo, hodně se mu věnovala. V letech 1942-45 studovala na malířské škole spolku Mánes v Praze u profesorů Tittelbacha a Lieslera.
Po pětiletém působení v Praze od roku 1950 žila a tvořila ve Valašském Meziříčí. Navazuje na poetičnost svých pražských začátků a maluje svěží zátiší, obrazy dětí, záběry z meziříčského okolí (Jaro v Jarcové). Významný byl pro umělkyni zájezd do Paříže v roce 1957. Zářivá barevnost a radostnost „modrého období" (Letní den v horách) se v 60.tých letech mění v tiché uvažování nad životem vyjádřené symboly stromů a ptáků. Stále silněji je uchvácena velebností tvarů valašské krajiny, její barevností v proměnách ročních období.
Hlubokou sondou do života kraje jsou obrazy valašských žen, které skryty pod gotickými šátky statečně nesou své tvrdé osudy, aby je odložily na prahu chalup a naplnily domovy teplem své tvrdé lásky (cyklus Kruh života). Po celou dobu na Valašsku se aktivně účastnila veřejného kulturního života, přednášela, besedovala o umění. Zemřela 4.3.1992 ve Valašském Meziříčí a je pochována na "Valašském Slavíně" - hřbitově ve Valašském Muzeu.
