Obraz - Praha - Pohled na Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně (Pragensia). Signován vpravo dole - viz foto. Technika vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř Václav Souček.
Chrám svatého Mikuláše
Původně zde stával farní kostel svatého Mikuláše, postavený ve třináctém století. Ten byl v roce 1620 předán do rukou jezuitů. Vliv jezuitů začal sílit, skupovali přilehlé budovy a pozemky. Založili na Malé Straně obecnou školu a gymnázium. V roce 1673 dali jezuité kostel svatého Mikuláše zbourat a na jeho místě následně nechali postavit kostel nový spolu s přilehlým jezuitským profesním domem. Stavba nového kostela započala v roce 1703 a probíhala v několika etapách. Stavělo se podle stavebního projektu Kryštofa Dientzenhofera, a později podle jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavba byla ukončena v roce 1755, kdy bylo mistrovské barokní dílo zcela dokončeno.
Chrám svatého Mikuláše patří mezi významné barokní památky, a to nejen pro své pozoruhodné rozměry, ale především pro architektonické zpracování. V barokním interiéru se nacházejí fresky od významných světových velikánů. Celkem chrám obsahuje na 3000 m² nástěnných maleb. Avšak k největším skvostům, které ukrývá, patří obrazy od významného českého barokního malíře Karla Škréty. Kromě obrazů se může chrám pyšnit bohatou sochařskou výzdobou, čítající na padesát soch.
Rozměry včetně rámu cca 48 cm x 37 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Originální signovaný barevný lept na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z roku 1920-40.
Bude úžasnou dekorací Vašich prostor.
VÁCLAV SOUČEK (1887 narozen ve Střebši – zemřel 19. 10. 1941 v Praze)
JE UVEDEN V TOMANOVĚ SLOVNÍKU NA STRANĚ 630 CITUJI: SOUDOBÝ MALÍŘ V PRAZE. V DUBNU 1929 VYSTAVUJE V RUBEŠOVĚ SALONU V PRAZE SPOLEČNĚ S JAROMÍREM KUNCEM SOUBOR 18 OBRAZŮ ATD.
Václav Souček patřil k nejlepším našim malířům-akvarelistům. Co dovedl i v malém formátu vykouzlit vodovou barvou na bílé bláně papíru, to bylo již dávno obdivováno – je to půvabná lehkost jeho přednesu, průzračnost barvy a její bohatství tónů, jimiž je nejen znalec ale i laik zaujat. Aristokratická technika akvarelu má v něm skvělého reprezentanta. I když volil větší rozměry, když zachycoval architektonické náměty ze Staré Prahy, když sledoval hru slunce a stínů v alejích, zrcadlení stromů a břehů na vodní hladině, ovládal štětec, který vždy také kreslil s úplnou a jaksi samozřejmou jistotou. Již po této stránce jsou akvarely Součkovy často kabinetní díla, tak poutavá, tak výmluvně zajímavá, že nelze odolat. Souček nelpěl přitom na detailu, ale uměl i podrobnosti v zkratce zachytit a umístit, aniž celkový dojem roztříštil. Byla to v základě jemná ruka, a pře ne přeexponovaný snímek ze skutečnosti, ale vždy obraz ucelený a výrazný.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců.
