Obraz - Kostel svatého Jana Křtitele (Nudvojovice). Autorem je akademický malíř z Horní Police - Jan Štundl. Signován, datován a název díla vpravo dole - viz foto. Olej na plátně galerijního formátu a kvality s názvem "Nudvojovický kostelík". Často ztvárňoval veduty. Jeho tvorba je zastoupena v mnoha soukromých sbírkách. Jeden z největších obrazů, který jsem od tohoto malíře viděl v prodeji.
Rozměry včetně rámu úctyhodných cca 121 cm x 111 cm. Rám je mohutný, zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na plátně. Uprostřed nahoře je v plátně menší opravená díra - není moc vidět. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1957.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního a známého autora bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Jan Štundl
* 2.9.1914 v Turnově
+ 3.10.1989
malíř, divadelník, modelář, stavitel lodí a herec ochotnického divadla
Jako voják sloužil v Havlíčkově Brodě, kde nakreslil velkou serii tamních historických domů. Za II.světové války sloužil ve vládním vojsku v Itálii, po válce pak v Rakovníku a v České Lípě. Do České Lípy byl převelen a tam se také následně přestěhoval s rodinou - 1952. Se svou první ženou měl tři dcery. V České Lípě se zapojil do oživení a provozování loutkového divadla na Střelnici. V padesátých letech byl z politických důvodů vězněn. Po rozvodu žil se svou druhou ženou krátký čas v Žandově a v roce 1964 se přestěhovali do Horní Police, kde byl duší ochotnického divadelního kroužku, ve kterém pracoval jako herec ochotník, scénograf, režisér i malíř kulis.
Do důchodu pracoval v propagaci a jako vývojový modelář - designer v nářadí v České Lípě. Jeho velkým koníčkem byly od mládí kromě kreslení i lodě. Za život postavil nespočetnou řadu krásných a velkých modelů historických lodí. Sám si dokonce postavil i velkou kajutovou plachetnici typu Jolenkreuz, se kterou jezdil na přehradě u své chaty v Povrlech. Ve svých obrazech, kresbách i perokresbách se věnoval rodnému Turnovsku a později Itálii, krajině v okolí České Lípy a obrazům z Horní Police a jejího okolí. Mezi jeho díla patří i českolipský vodní hrad před jeho zbořením.
Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor.
Kostel svatého Jana Křtitele (Nudvojovice)
Historie
Kostel z lomového zdiva pochází z období kolem roku 1250, kdy jej nechali hradišťští cisterciáci postavit na vyvýšenině nad luhem Jizery farní kostel vsi Nudvojovice. Předpokládá se, že místo sloužilo kultovním účelům již v době předkřesťanské a že dnešnímu kostelu předcházela starší stavba. Kostel sloužil jako farní do roku 1551, od té doby je filiálním kostelem k Turnovu. Po třicetileté válce byl obnoven. Roku 1726 získala loď nový kazetový malovaný strop. Během 19. století kostel chátral, až musel být roku 1881 uzavřen. Velká oprava, která mimo jiné odstranila barokní strop, skončila roku 1894. Po roce 1945 se stav kostela opět zhoršil. K jeho obnově se přistoupilo až na přelomu třetího tisíciletí a rekonstrukce skončila v roce 2006 požehnáním po opravě. V lodi byla osazena replika stropu z roku 1726.
Architektura
Jedná se o jednolodní, čtvercovou stavbu s obdélným odsazeným presbytářem se čtyřmi úzkými hrotitými okénky a jižním raně renesančním půlkruhovým profilovaným portálem. Západní portálek je pseudorománský z období obnovy v roce 1894. V lodi je replika barokního prkenného stropu s malovanými rozvilinami a stylizovanými květy. Jedná se o kopii z roku 1894 na místě originálu z roku 1726, který daroval Václav Černovický. Části původního stropu se nacházejí v turnovském muzeu. Presbytář je sklenut křížovou klenbou. Na zadní stěně je gotická kružba ze 14. století. Nová střecha je se sanktusníkem.
Zařízení
Zařízení je pseudorománské z roku 1894 od K. Buška. Starý oltář a kazatelna jsou v turnovském muzeu. Ze starého zařízení zbyla v místě jen oltářní pozdně gotická predella s malbou Ecce homo, Pannou Marií a Janem Evangelistou. Jedná se o hrubou práci ze začátku 16. století. Nejvýznamnějším prvkem vybavení kostela je renesanční epitaf rodiny správce panství Hrubý Rohozec Jiřího Reinolta ze Štiřína z roku 1590, se dvěma tabulemi ve společném renesančním rámci. Na horní tabuli je obrazen Poslední soud. Jedná se o hrubou malbu. Dole je lépe malovaná podobizna donátora s pěti ženskými figurami a synem. V letech 1570–1590 na epitaf byla postupně dopisována jména dalších zemřelých.
ZDROJ: Wikipedie
