Originální barevná signovaná litografie - Dívky při česání ovoce. Autorem je kvalitní malíř Jakub Obrovský. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Obdobná, stejně velká litografie, taktéž na značeném papíře SVUM Hodonín se vydražila v Galerii národní 25 za 10.500 Kč.
Rozměry včetně rámu cca 53 cm x 42 cm. Originální litografie na značeném papíře SVUM Hodonín (sdružení výtvarných umělců moravských Hodonín). Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1944.
Jedná se o vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o výbornou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Obrovský Jakub
* 23.12.1882 Bystrc, Brno (Brno-město)
+ 31.3.1949 Praha
malíř, pedagog, spisovatel
Narodil se v rodině zemědělce Jana Obrovského jako třetí a nejmladší dítě. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. (1897–1901) studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze - profesor Klouček Celestýn, Liška Emanuel Krescenc, Mašek Karel Vítězslav a Sucharda Stanislav Stanislav, dále na Akademii výtvarných umění u Maxe Pirnera (1901–1905).
Jako malíř vyšel z akademicko-symbolistního směru, následoval vzor Jana Preislera. Zaměřoval se na dekorativní nástěnnou malbu (malby v restauraci Obecního domu v Praze, strop na zámku v Libni, dekorativní vlys v budově právnické fakulty Univerzity Karlovy z roku 1922, panneau Narození Páně). Dále si oblíbil ženské figurální motivy a portréty. Bez ohledu na současné umělecké dění Jakub Obrovský tvořil ponořen do vlastních představ. Jeho dílo provází hluboký vztah k člověku a k přírodě, v němž dominuje vášnivé zaujetí krásou lidského těla. Obrovský se inspiroval antikou a italskou renesancí.
Jakub Obrovský proslul jako malíř velkých, zářivě barevných kompozic, komponovaných skupin obnažených těl zasazených do idylického přírodního rámce. Roku 1914 měl svou první soubornou výstavu obrazů v Obecním domě, jež se setkala s příznivým ohlasem veřejnosti i kritiky. Ve stejném roce mu byla udělena I. cena Akademie věd a umění ve výtvarném oboru.
Příznivý ohlas kritiky i veřejnosti přinesl Obrovskému rychlý umělecký i společenský vzestup. Již v roce 1911 je členem vídeňského Hagenbundu, 1912 členem české sekce kuratoria Moderní galerie, od roku 1913 členem České akademie věd a umění, je přijat za člena Société Nationale des Beaux Arts v Paříži. V roce 1919 je jmenován profesorem Akademie výtvarných umění v Praze (1935 – 37 jejím rektorem). Mezi jeho žáky patřili například - Karel Černý, Václav Tikal, Karel Souček, Zdeněk Tůma, Jaroslav Paur, František Tichý, Emanuel Frinta, Hana Wichterlová, Vincenc Makovský, František Muzika a Jindřich Štyrský.
Ještě za studií se Obrovský zajímal o sochařství, teprve od roku 1923 se plastikou začal zabývat systematicky (vliv Bourdellův). Hlavními náměty jeho sochařského díla jsou sportovci (Sedící lehký atlet, Děvče s míčky, Vrhač oštěpu), inspirace antikou (Helena Trojská) a ženský akt. Po mramoru se jeho oblíbeným materiálem stal bronz. Modelem mu často byla jeho manželka Božena. Vytvořil také řadu sochařských portrétů (busta Josefa Mánesa, Celdy Kloučka), návrh k pomníku Svatopluka Čecha pro Olšanské hřbitovy v Praze, model sochy Přemysla Oráče a pomník selského povstání pro Chlumec nad Cidlinou (1940). Monumentální bronzová plastika Vraždící Odysseus (1934 – 35) mu přinesla Katzovu cenu České akademie věd a umění.
Jakub Obrovský se věnoval i grafice, byl například autorem jedné z prvních emisí československých známek s legionářskou tématikou.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1929, Kalvoda Alois , Přátelé výtvarníci (Vzpomínky a úvahy 1907 - 1929), Jednota umělců výtvarných, Praha
1935, Kolman Cassius Jaroslav , Jakub Obrovský: Jeho život a dílo (Monografie prof. J. Obrovského), Jednota umělců výtvarných v Praze, Praha,
1936, Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic),
1954, Matějček Antonín , Národní divadlo a jeho výtvarníci, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha,
1962, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha,
1963, ? Národní galerie (České sochařství XIX. a XX. století), Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1963, ? Smíchu plná paleta - to je knížka tahleta (Sbírka karikatur, anekdot a veselých příběhů o českých malířích), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1978, Wittlich Petr , České sochařství ve XX. století (1890 - 1945), Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
1984, Hlušička Jiří , České moderní malířství v Moravské galerii v Brně (I. (období 1890 - 1919)), Nakladatelství Blok, Brno (Brno-město)
1986, Vlček Tomáš , Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
1987, Harris Nathaniel , Art Nouveau (Painting, Sculpture, Jewelry, Architecture, Glass), ?, ?,
1989, Hohler Vilém , Kössl Jiří , Sport v umění, Nakladatelství Olympia, Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1995, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž),
2004, Levora Josef , Šlechtová Alena , Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
2008, Rakušanová Marie , Bytosti odnikud (Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
2016, Exner Ivan , Grafický kabinet a komorní plastika (ze sbírky Kooperativy), Nadace pojišťovny Kooperativa, Praha.
