Obraz - Čertovka (Pragensia). Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř J. Krásný.
ČERTOVKA
Název Čertovka se začal mezi lidmi proslýchat až kolem roku 1892. Podle jedné z pověstí, podle které údajně mohl název Čertovka vzniknout, chodívala v minulosti do těchto míst prát prádlo jedna velmi provokativní a problémová žena. Ta prý jednou při praní halekala na nedalekou skupinku mladíků. Chlapci ji označili jako čertovskou bábu, a následně na její dům namalovali sedm čertů, což ženu úplně rozčílilo. Kvůli jejímu chování bylo místo, kam žena chodívala s prádlem, označováno jako Čertovka. Postupem času se název nakonec rozšířil na celý kanál.
Staré mlýny na Čertovce Ostrov Kampa - Čertovka - Velkopřevorský mlýn
Pokud se lidé v minulosti chtěli přes Čertovku dostat, museli se buď přebrodit, anebo vyzkoušet své skokanské umění. Později však byly pro přesun z jednoho břeh na druhý vybudovány lávky či mostky. Jak jste se již dozvěděli, stálo na Čertovce původně devět starých mlýnů. Bohužel se z nich do dnešních dní zachovaly pouze tři. První z nich se nazývá Mlýn Huť. Nalezneme jej na čísle popisném 449. Unikátní je především tým, že se doposud dochovalo jeho mlýnské kolo. V současné době je v areálu pro návštěvníky zřízena mlýnská kavárna. Dodnes se zde zachovalo stavidlo, kterým se dal průtok vody na mlýnské kolo regulovat. Druhým dochovaným mlýnem je Zlomkovský mlýn, který je někdy také označován jako Wedlingerovský. Třetí mlýn se nazývá Velkopřevorský, který patří k nejnavštěvovanějším a k turisty nejoblíbenějším místům Čertovky. Zajímavostí je, že sloužil svému účelu až do roku 1936 a doposud je jeho mlýnské kolo plně funkční.
Od vzniku Čertovky ke vzniku Kampy
Pokud se společně vydáme po stopách Čertovky, je nutné se přesunout až na její samotný začátek, a to k mostu Legií, ležícího nedaleko na řece Vltavě. Odtud náhon začínal a táhl se více než sedm set metrů. Díky tomu, že náhon procházel kolem mlýnských budov, došlo k pomyslnému oddělení části pevniny, čímž vznikl romantický říční ostrůvek zvaný Kampa neboli pražské Benátky. V minulosti nesl náhon množství označení. Po jeho vybudování se mu přezdívalo Strouha, poté se název měnil podle jeho majitelů, například Venclíkovská či Rožmberská strouha.
Rozměry včetně rámu cca 51 cm x 36 cm, rám je úzký, krásně zdobený, místy má otluky. Olej nebo tempera na papíře či kartonu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je odhadem z let 1950-60.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
