Obraz - Hrad Pernštejn. Signován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř Bartoník Milan. Zezadu obrazu je štítek - sdružení výtvarníků, kde je uveden autor a evid. číslo - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 33 cm x 24 cm, rám je úzký, místy má oděrky. Olej na desce. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 2017.
Bude perfektní dekorací vašich prostor.
Pernštejn
Mimořádně zachovalý středověký hrad byl základnou pánů z Pernštejna. Původní jednoduchá dispozice hradu se ztrácí ve spleti pozdějších přestaveb. Pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu však už nebyla dotčena dalším přebudováním a je ojedinělým dokladem přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo. K vidění je architektonická skladba hradního paláce, kde návštěvník sleduje historii a vývoj sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus 19. století.
Hrad založili páni z Medlova (Pernštejnové) mezi lety 1270 a 1285. Nejstarší jádro hradu zaujalo vrchol protáhlého skalního útesu, jehož obvod vymezila plášťová
zeď, za kterou byla zasunuta válcová věž s břitem, dnes zvaná Barborka. Třípodlažní palác byl situován v jižním cípu dispozice a vstup byl na jižní straně. Na první etapu výstavby poměrně plynule navazovala další stavební činnost.
V 1. polovině 14. století byl v severovýchodním koutu jádra vybudován věžovitý druhý palác a kolem jádra vznikla vnější hradba, vymezující vnitřní (třetí) předhradí. V 1. čtvrtině 15. století za
Viléma (I.) z Pernštejna začala výstavba „pláště“, tedy budov obklopujících hradbu a budovy jádra z vnější strany. Vnější hradba v severozápadním cípu, kudy vedl jediný přístup do vnitřního hradu, byla zesílena hranolovou „věží čtyř ročních období” s hladomornou a zbrojnicí a severovýchodní cíp dispozice zajistila „hodinová věž“ s břitem.
Milan Bartoník
narozen 5.8.1947
Krátký životopis od samotného autora:
Můj život je nepřeberné množství různých náhod. Narodil jsem se jako poválečné dítě mých rodičů, kteří se dobře znali s výtvarníkem Stanislavem Krátkým, jenž mě později zasvětil do tajů malby. Po ukončení studií jsem emigroval do Austrálie, kde jsem pokračoval ve výtvarné činnosti. Po nějaké době jsem se vrátil zpět a čekal na zákaz této činnosti. Až po uvolnění politické situace jsem se opět postavil před malířský stojan, kde stojím a tvořím dodnes.
