Obraz - Zřícenina hradu Oheb nad Sečskou přehradou. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je malíř a grafik Antonín Morávek. Číslován 3/100 vlevo dole - viz foto. Jeden z prvních exemplářů - 3 - tedy velmi kvalitní litografie, zřejmě z cyklu Chrudimsko.
Oheb
zříceniny gotického hradu
Hrad vznikl až někdy v druhé polovině 14. století, neboť roku 1348 bylo návrší řečené Oheb vráceno po smrti zástavního držitele Hrabiše z Paběnic vilémovskému klášteru. Snad právě na ochranu klášterních majetků v povodí Chrudimky byl Oheb postaven, nelze však vyloučit ani jeho založení některým z pozdějších zástavních držitelů. První písemná zmínka je z roku 1405, kdy měl hrad v zástavě majitel sousedního Vildštejna Ješíka z Popovce. Hrad byl postaven na vysokém ostrohu v ohybu řeky, ze tří stran bezpečně chráněném strmými svahy. Na přístupové straně byl hřeben překopán širokým příkopem s valem, za nímž stála v rohu obvodové hradby hranolová věž s průjezdem brány. K hradbě bylo přistavěno několik hospodářských stavení, podrobnější rekonstrukci podoby obytných budov jádra v této fázi zatím brání nedostatek informací.
Po Ješíkově smrti roku 1408 připadl hrad králi Václavovi IV., který jej ještě v témž roce zastavil kutnohorskému mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. Za husitských válek držel hrad nejprve husitský hejtman Hynek Krušina z Lichtemburka, po ovládnutí nedaleké Lichnice a zboží zaniklého vilémovského kláštera roku 1429 se Ohebu zmocnil Jan Hertvík z Rušínova, kterému roku 1436 vlastnictví všech získaných majetků potvrdil i král Zikmund. Roku 1455 získali hrad mocní Trčkové z Lípy a nedlouho poté byla zahájena výrazná přestavba modernímu vojenství již neodpovídajícího sídla.
Jádro bylo doplněno čtverhrannou obytnou věží a další budovy zaujaly prostor strženého opevnění v blízkosti brány. Na koruně čelního valu před původním příkopem vznikl dodnes zachovaný, dovnitř prohnutý oblouk mohutné hradby, zpevněné třemi okrouhlými baštami a budovou nové brány. Přestože zbylé úseky okružní hradby na severu a západě nebyly kvůli dostatečné strmosti terénu baštami vybaveny, jedná se o jeden z vrcholných obranných systému doby a litovat lze jedině nedostatku historických zpráv, které by umožňovaly přesnější datování. Nedlouho po dokončení jistě nákladných prací začal význam hradu upadat, neboť Mikuláš Trčka připojil celé zboží k Lichnici a zanedlouho ponechal Oheb osudu. Při dělení rozsáhlých rodových držav roku 1533 mezi pět Mikulášových synů se hrad již připomíná jako pustý a naposledy je zmiňován roku 1628 ve výčtu příslušenství sečského zboží.
Ve 40. letech 19. století nechal majitel panství Vincenc Karel Auersperk zbytky zřícenin upravit a vykácet a velké změny okolní krajiny přinesla především stavba Sečské nádrže ve 30. letech 20. století, díky níž se snížil hradní ostroh a v souvislosti s umístěním přehradní hráze zpřístupnily vrchol ostrohu nové cesty.
Celkové rozměry cca 37,5 cm x 29 cm. Originální signovaná barevná litografie. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Litografie je z roku 1958, nyní je nově adjustována a zasklena.
Jedná se o kvalitní dílo sbíraného autora, tedy o dobrou investici. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Antonín Morávek
* 12.1.1896 Smečno (Kladno)
+ 14.3.1959 Praha
grafik, malíř
Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1920 - 1927) u profesora Jaroslava Bendy a Františka Kysely. Členem skupiny - Sdružení českých umělců grafiků Hollar.
Pracoval jako malíř a grafik u Josefa Richarda Vilímka v Praze, grafický poradce Školního nakladatelství. Věnoval se písmu, kreslenému drobné grafice, zejména tvorbě exlibris v technice dřevorytu. Vydával různé cykly dřevorytů. Autor grafických listů - pražské veduty a průmyslové objekty. V období mezi dvěma světovými válkami působili v Chrudimi významní výtvarní umělci, jako Ferdinand Pochobradský, Antonín Morávek, Richard Lander, Jan Brukner, kteří propagovali ex-libris v hodinách kreslení na místních středních školách a vedli své žáky k vlastní tvorbě knižní značky. Úzce také spolupracovali s místní tiskárnou, ve které tiskli ex-libris pro chrudimské občany.
V roce 1942 ilustroval známé Broučky od Jana Karafiáta.
VÝSTAVY:
Absolvoval řadu výstav například v roce 1937 vystavoval drobnou grafiku v Paříži, 1950/12/18 - 1951/01/15 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha, 1952/12/12 - 1953/02/11 Výtvarní umělci na stavbách socialismu, Mánes, Praha, 1953/01 Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Členská výstava ilustrací a hosté Hollara, Galerie Hollar, Praha, 1953/12 Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Členská výstava, Galerie Hollar, Praha, 1955/12 - 1956/02 Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Grafika, Mánes, Praha, 1958/01/04 - 1958/01/22 Nová grafika hostů Skupiny československých umělců grafiků Hollar, Galerie Hollar, Praha, 1968/03/22 - 1968/05/04 Tsjechoslowaakse grafici, Museum van het Boek, Den Haag atd.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1962, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost, ?, ?, 2000,32-130,
2002, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2002 (IX. Ml - Nou),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s. r. o., Pelhřimov.
