OBRAZ - MOTÝLI. SIGNOVÁN A ČÍSLOVÁN VPRAVO DOLE - VIZ FOTO. AUTOREM JE MALÍŘ, GRAFIK A ILUSTRÁTOR OTAKAR ŠTÁFL.
ORIGINÁLNÍ SIGNOVANÁ BAREVNÁ GRAFIKA - ZŘEJMĚ DŘEVORYT NA PAPÍŘE. CELKOVÉ ROZMĚRY VČETNĚ RÁMU CCA 38 CM X 32 CM, RÁM JE ZDOBENÝ, MÍSTY MÁ OTLUKY. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
BUDE ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.
Štáfl Otakar
* 30.12.1884 Havlíčkův Brod
+ 14.2.1945 Praha
grafik, ilustrátor, malíř
syn řezbáře Josefa Štáfla
Významnou součástí středověkého městského opevnění Havlíčkova Brodu je bašta, která dnes nese jméno Otakara Štáfla, který měl v jejích prostorách svůj ateliér. Otakar Štáfl se narodil 30. prosince 1884 v Havlíčkově Brodě. Gymnázium nedokončil a zamířil do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera.
Jeho perokresby a další obrázky byly často publikovány a podařilo se mu získat trvalé zaměstnání v nakladatelství Politika. Jeho poklidný život ale změnila láska k Vysokým Tatrám a malíř dalších zhruba 20 let svého života prožil na Slovensku, zejména ve Vysokých Tatrách. V letech 1924 až 1930 vystavoval v různých českých a slovenských městech Velké tatranské pohledy a až do roku 1938 měl stálou výstavu obrazů v chatě u Popradského plesa, kterou spolu s Václavem Fiškem vedl 10 let jako nájemce.
Osm let po vzniku Československa vyšly dvě poštovní známky se Štáflovými obrazy slovenských velehor a o dva roky později byl vydán nádherný reprezentativní cyklus 120 barevných reprodukcí Štáflových akvarelů z Vysokých Tater doplněný texty odborníků o tatranské flóře a fauně. Štáfl však nebyl jenom malířem hor, ale podílel se i na vzniku Symbolického hřbitova v Limbovém háji pod Ostrvou ve Vysokých Tatrách.
V září 1938 byli Štáflovi donuceni ze Slovenska odejít. Návštěvy hřbitova ani návratu do milovaných hor se již nedočkali. Otakar Štáfl zemřel spolu s manželkou Vlastou při náletu amerických letadel na Prahu 14. února 1945.
ZDROJ - Mgr. Jana Zadražilová - region-vysocina.cz
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1936, Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic),
1940, Pešina Jaroslav , Česká moderní grafika, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha,
1962, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962), Státní knihovna, Praha,
1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1986, Vlček Tomáš , Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha,
1993, Malíři Vysočiny (Malý lexikon),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
2004, Toman Jindřich , Kniha v českém kubismu / Czech Cubism and the Book, Nakladatelství KANT (Karel Kerlický), Praha,
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov,
2012, Dačeva Rumjana , Karáskova galerie (České výtvarné umění přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století ve sbírce Karáskovy galerie), Památník národního písemnictví, Praha,
2014, Hánová Markéta , Japonismus v českém umění, Národní galerie v Praze.
