VELKÁ SIGNOVANÁ ČÍSLOVANÁ BAREVNÁ LITOGRAFIE - BAREVNÉ KARAFIÁTY. AUTOREM JE VYHLEDÁVANÝ MALÍŘ VÁCLAV FIALA. SIGNOVÁNA VPRAVO DOLE - VIZ FOTO. ČÍSLOVÁNA 173/200 VLEVO DOLE - VIZ FOTO.
ROZMĚRY VČETNĚ RÁMU CCA 71 CM X 53 CM, RÁM JE ZDOBENÝ, MÍSTY MÁ OTLUKY. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
OBRAZ JE ODHADEM Z ROKU 1930-60.
JEDNÁ SE O DÍLO VYHLEDÁVANÉHO A CENĚNÉHO MALÍŘE, TEDY O DOBROU INVESTICI, ORIGINALITU DÍLA PLNĚ ZARUČUJI VRÁCENÍM PENĚZ. BUDE ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.
Fiala Václav
* 15.7.1896 Praha - Bubeneč
+ 25.6.1980 Praha
ilustrátor, grafik, malíř, prozaik
Studia na soukromé malířské škole ve Vídni (1910-1911), Vyšší umělecké škole v Charkově, Akademii v Petrohradě (profesor Makovský, Běljajev, Tvarožniková a Zaleman) a Akademi výtvarného umění v Praze (M. Švabinský) – absolvuje v roce 1926
Po absolvování AVU získal roční stipendium na cestu do Francie (1927) navštěvuje Paříž, kde se účastní výstav v pařížském Salonu a dostává za barevné litografické podobizny čestné uznání,, později se vydal ještě do Itálie (1930). V obrazech z obou zemí našel svůj osobitý malířský názor směřující k barevné jednoduchosti, tvarové oproštěnosti a konstruktivní kresbě.
Člen Bloku čs. výtvarných umělců, člen a předseda SČUG Hollar
Věnoval se historii (cyklus barevných litografií Staroslovanský cyklus - 1944), kreslil portréty osobností naší kultury (A. Matějček, F. Hudeček, V. Sedláček, C. Bouda ad.)
Byl autorem epických kreseb, portrétů a knižních ilustrací (F. Palacký, K. J. Erben, J. Neruda, I. Olbracht, N. V. Gogol)
V roce 1938 pracuje Václav Fiala na velkém dioramatu „Inaugurace presidenta G.Washingtona r. 1789“ pro čs. pavilon na světové výstavě v New Yorku.
Vystavuje v Japonsku, Rusku, 1937 získal stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži, na výstavě české grafiky v Chicagu 1929, Clevelandu, Los Angeles. Na mezinárodní výstavě dřevorytů ve Varšavě, ve Vídni na výstavě čs. umění, dále v Lyonu a Sofii, v SSSR (pět výstav), v Praze měl deset výstav, poslední za svého života v roce 1975 ve Špálově galerii a Hollaru.
