OBRAZ - PRAHA - KATEDRÁLA SV. VÍTA, VÁCLAVA A VOJTĚCHA - SOCHA SV. JIŘÍ S KAŠNOU (PRAGENSIA). SIGNOVÁN A DATOVÁN V PLOŠE VPRAVO DOLE - VIZ FOTO. AUTOREM JE JIŘÍ ŠVENGSBÍR.
CELKOVÉ ROZMĚRY CCA 36,5 CM X 25,5 CM, ROZMĚR SAMOTNÉ GRAFIKY CCA 17 CM X 9,5 CM. PŮVODNÍ ADJUSTACE, S OHLEDEM NA STÁŘÍ JE NUTNÉ PROVĚŘIT ZEZADU UCHYCENÍ NA ZEĎ, PŘÍPADNĚ UDĚLAT NOVÉ. ZŘEJMĚ ORIGINÁLNÍ BAREVNÝ OCELORYT Z ROKU 1976. OBRAZ JE ZASKLENÝ. CELKOVÝ STAV - VIZ FOTO.
BUDE ŠPERKEM VE VAŠÍ SBÍRCE A ÚŽASNOU DEKORACÍ VAŠICH PROSTOR.
KATEDRÁLA SVATÉHO VÍTA, VÁCLAVA A VOJTĚCHA
je dnešním nejvýznamnějším duchovního centrem českých zemí a sídelním chrámem pražského arcibiskupa. Její historie sahá až do 10. století, kdy zde stále jen skromná rotunda. Samotný gotický chrám založil 21. listopadu 1344 Jan Lucemburský a definitivního dostavění v duchu gotiky se dočkal až roku 1929. V jeho útrobách je pohřbeno pět světců, Karel IV. (1316 – 1378) a mnoho dalších významných osobností od arcibiskupů po knížata a krále. V chrámu je uchována řada cenných předmětů, včetně korunovačních klenotů a relikvií světců.
Nad portálem je růžicové okno o průměru 10 metrů, vytvořené na téma Stvoření světa. V jižním průčelí chrámu můžeme obdivovat slavnostní vchod, Zlatou bránu. Je ozdobena unikátní gotickou mozaikou na téma Posledního soudu, kterou vytvořili v letech 1370-71 mozaikáři z milionu skleněných kostiček a kamínků. Na této straně stojí i chrámová vyhlídková věž, do které se dostanete po 287 schodech s největším pražským zvonem Zikmundem. Visí zde, pokud nespadne, jako před povodněmi roku 2002. Hlavní loď katedrály sklenuli síťovou klenbou Petra Parléře, použitou poprvé v Evropě.
Socha svatého Jiří s kašnou
Pražský hrad, III. nádvoří
Východně od Plečnikova žulového monolitu stojí gotická bronzová socha sv. Jiří zabíjejícího draka, jedinečná ukázka slévačské práce 14. století; podle tradice ji odlili Jiří a Martin z Kluže roku 1373, vyloučeno není autorství parléřovské stavební a umělecké huti. Je to první známá socha u nás, která nebyla vázána na konkrétní stavební objekt a která zdobila volné prostranství. Socha stojí na vysokém soklu uprostřed mělké moderní kruhové kašny v úrovni terénu, kterou vytvořil J. Plečnik na místě původní barokní kašny; ta byla rozebrána a v 90. letech 20. století osazena na Jiřském náměstí. Originál sochy je uložen ve sbírkách Národní galerie, na místě je kopie z roku 1967.
Švengsbír Jiří Antonín
* 19.4.1921 Praha
+ 3.3.1983 Praha
rytec, grafik, typograf, ilustrátor
Jiří Švegsbír získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově. Studium grafiky 1945 - 1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová u Antonína Strnadela. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Od roku 1938 vytvořil Jiří Švegsbír velké množství obrazů a kreseb a asi tisíc grafických listů. Ilustroval asi 30 knih, tvořil poštovní známky. Je znám především jako vynikající rytec.
Úzce spolupracoval s mnoha významnými výtvarnými umělci jako byl např. Karel Svolinský, Max Švabinský nebo Cyril Bouda a další.
Věnoval se kresbě, volné i užité grafice, ilustraci (básně J. Seiferta a V. Thieleho) a rytectví poštovních a výročních známek (například příležitostná známka K. H. Borovského z roku 1946, aršík Praga 1968, známky Bratislava 1971, Pražský hrad 1975-1980); řadu známek navrhl a sám rytecky provedl; zabýval se exlibris, pragensiemi i v oblasti grafické veduty, například Sto a jeden pohled na Zlatou Prahu, 1967-1971 (zachycený i filmem Zlatá Praha J. Švengsbíra) nebo Katedrála - koráb, 1975; zobrazoval přírodní motivy, heraldické a domovní znaky, portréty významných osobností (mj. C. Bouda, 1951; Pocta Tizianovi, 1980); uplatňoval heraldicky stylizovanou kompozici a exaktní kresbu; jeho doménou byly maloformátové ocelorytiny.
Členem skupin - Umělecká beseda, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Grafis, Svaz československých výtvarných umělců. Absolvoval velké množství výstava jak v čechách tak v zahraničí. V roce 1965 získal medaile ze světové výstavy poštovních známek v Paříži a mnoho jiných cen v následujících letech
Díla Jiřího Švegsbíra jsou zastoupena například ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1959, Hlaváček Zdeněk , Jiří Švengsbír (Grafika), Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1961/11, Pražské ateliéry, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
1968, 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Svaz českých výtvarných umělců, Praha
1971, Houra Miroslav , Jak se dívat na grafiku, Státní pedagogické nakladatelství, Praha
1976, Hlaváček Luboš M. , Současná kresba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Hlaváček Luboš M. , Současná grafika (II), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1978, Nýdl Miroslav , Současná známková tvorba, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1979, Dvořák František , Současné exlibris, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
1981, Marco Jindřich , O grafice, Mladá fronta, nakladatelství, Praha
1984, ? Praha Jiřího Švengsbíra, Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
1992, Kdy zemřeli…? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1980 - 1985 s doplňky za předchozí léta), Národní knihovna České republiky, Praha
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha
2006, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2006 (XVII. Šte - Tich),
2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).
(PRAGENSIA)
