Obraz - Hrubý Rohozec. Autorem je Jaroslav Skorkovský ( 7.11.1894 - 1974 ). Název díla a rok vlevo dole - viz foto. Autor uveden zezadu obrazu - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 33 cm x 23 cm. Kresba je adjustována do nového rámu. Zřejmě lavírovaná kresba na papíře. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl nakreslen v roce 1952.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec – raně gotický hrad, založen 1280, do zámecké podoby byl přestavován na počátku 16. a 17. století, další úpravy v empírovém slohu byly provedeny v 1. polovině 19. století.
Hrubý Rohozec (německy Großrohosetz) je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji města Turnova. Zámek je od roku 2002 chráněn jako národní kulturní památka, kterou spravuje Národní památkový ústav, a je přístupný veřejnosti.
Hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z Lemberka z rodu Markvarticů. Od sedmdesátých let 14. století hrad náležel Markvartovi z Vartenberka, který napadal kvůli osobním sporům lužické sousedy. To vzbudilo nevoli krále Václava IV. Ten jeho hrady (Žleby, Zbiroh, Rohozec) obsadil, Markvarta uvěznil a majetek mu zabavil. Královské komoře hrad patřil do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Za husitských válek byl majitelem Jan Kruhlata z Michalovic, který jako katolík podporoval krále Zikmunda proti husitům. Jan Žižka Turnov zapálil roku 1424, ale o osudu Rohozce samého tehdy zprávy nejsou.
Přestavba hradu na zámek
Od roku 1468 vlastnil hrad Jan Tovačovský z Cimburka, po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou Jednoty bratrské. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.
Od roku 1534 vlastnili hrad opět Vartenberkové. Karel z Vartenberka přeměnil hrad celkovým zvýšením a dílčími přestavbami na zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou arkádou, zámecká průčelí získala sgrafitovou výzdobu a stará gotická věž byla včleněna do východního paláce.
Sedmnácté století
Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi z původně francouzského šlechtického rodu Desfoursů. Za vlastnictví rodu Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý, na rozlišení od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal roku 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.
Klasicistní a empírové úpravy
Desfoursové dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění arkád a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt Jan Filip Joendl, který také zámek opatřil klasicistními omítkami. Romantické prvky zasáhly především interiéry zámku.
Novodobé dějiny
Šlechtický rod Desfoursů vlastnil zámek až do roku 1946, kdy byl vyvlastněn státem na základě Benešových dekretů. Jeho posledním soukromým majitelem byl Karel Des Fours Walderode (1904–2000), kterému bylo v roce 1947 vráceno československé občanství, ale majetek již nikoliv, protože z Československa emigroval po únoru 1948.
Po sametové revoluci se Karel Des Fours Walderode do Československa vrátil, opět mu bylo vráceno československé občanství a zahájil snahu o restituci majetku, který mu byl v roce 1946 vyvlastněn, včetně zámku Hrubý Rohozec. Snahy o restituci vedly k dlouhodobým soudním sporům, ve kterých od smrti Karla Des Four Walderode v roce 2000 pokračuje jeho manželka Johanna Kammerlanderová.
V červnu 2019 potvrdil odvolací soud restituční nároky rodu Des Fours Walderode na zámek Hrubý Rohozec. Dne 9. prosince 2021 Okresní soud v Semilech nárok příbuzných Karla des Fours Walderodeho na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu nepravomocně zamítl.
ZDROJ: www.hrady-zamky-cr.cz/...ec/
