Obraz - Zámek Mokrosuky. Signován Em. Šmíd a datován vlevo dole - viz foto. Autorem je pravděpodobně Emanuel Šmíd, posuďte však raději sami dle stylu malby, techniky, atd, Může se jednat i o jiného Šmída.
Rozměry včetně rámu cca 62 cm x 48 cm. Rám je zdobený, místy má otluky - viz foto. Olej na kartonu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1993.
Bude šperkem perfektní dekorací každého prostoru.
Emanuel Šmíd
* 26. 10. 1951, Týnec nad Labem (Kolín)
malířství
Jeho tatínek byl učitelem a maminka pracovala v Lánech u prezidentů. S rodiči bydlel nejprve v Praze a do Týnce nad Labem jezdil na prázdniny. V roce 1964 se rodina trvale přestěhovala do Týnce a pan Šmíd zde žije dodnes.
První stupeň základní školy absolvoval v Praze, od druhého stupně navštěvoval školu v Týnci nad Labem. Posléze chodil na zemědělské učiliště v Telčicích, dnešních Chvaleticích. Později vystudoval scénografii a jevištní výtvarnictví na pražské konzervatoři. Po škole nastoupil do Děčína do Závodu zahraniční plavby, kde zůstal až do roku 1990. Jeho celoživotní vášní je malování. V průběhu života působil jako výtvarník African Clubu v Týnci nad Labem, ilustroval časopis TAM-TAM, též se podílel na tvorbě různých propagačních materiálů, atd. V soukromí maluje a jeho obrazy jsou ve sbírkách po celém světě. Náměty obrazů čerpal z cest po střední Asii (Samarkand, Buchara, Chiva, Taškent, Ašchabád, Baku ad.).
Zámek Mokrosuky
Mokrosucká tvrz zřejmě stála již v době, kdy roku 1421 při druhém dobývání nedalekého hradu Rabí přišel o oko táborský husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova. Roku 1579 ji koupil od Václava Vintíře z Vlčkovic zámožný rytíř Volf Gothart Perglar z Perglasu a vystavěl zde renesanční zámek a dvůr.
Jeho syn Václav Otakar Perglar z Perglasu se zapojil do českého stavovského povstání z let 1618-1620 a při postupu katolické armády do jižních Čech byli na Mokrosukách ubytováni vojáci proslulého španělského válečníka v císařských službách, Dona Baltazara de Marradas. Při pobělohorských konfiskacích sice Václav Otakar Perglar dosáhl odpuštění, statek však nezachránil – roku 1628 byl prodán dalšímu z proslulých válečníků, Donu Martinovi de Hoeff-Huerta, jenž z jeho výnosu vydržoval svůj pluk.
Nakonec ho pak koupil Humprecht Račín z Račína, jehož bratr Arnošt Vojtěch Račín z Račína ho ve druhé polovině 17. století spojil s panstvím Hrádek u Sušice. Od té doby byly Mokrosuky až do 20. let 20. století součástí panství Hrádek a zámek sloužil více jako panský dvůr s obydlím správce.
V roce 2008 koupil zámek pan Jan Jelínek, bývalý šermíř, mistr kovář a mečíř, který již více jak 30 let udržuje starou českou tradici výroby chladných zbraní, které od patnáctého století patřily k nejproslulejším v Evropě. Zámek postupně prochází rekonstrukcí a v současné době je v něm otevřeno muzeum historického šermu s interaktivní zbrojnicí, která obsahuje repliky chladných zbraní a zbrojí od starověku až po současnost.
Areál zámku Mokrosuky je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.