Obraz - Písecké baroko. Autorem je akademický malíř a grafik Sahula Josef. Signován, datován vpravo dole a číslován (79/170) vlevo dole - viz foto. Zezadu obrazu je autorský štítek, kde je uveden autor, název díla, technika, rozměr, tehdejší cena a razítko ČFVU - viz foto.
Písek
Historie města sahá do raného středověku, zhruba do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu Otavy. Odtud také pochází jeho jméno. Později zde bývala trhová ves s královským dvorem. V roce 1254 tu založil Přemysl Otakar II. královské město. Za jeho vlády Písek nabyl na velikosti i na významu. Nad brodem přes Otavu byl vybudován hrad, byl založen klášter, postaven děkanský kostel a kamenný most přes řeku. Koncem 13. století zde vznikla mincovna, později přestěhovaná do Kutné Hory. Od roku 1308 byl Písek svobodným královským městem.
Jádrem města je rozměrné náměstí, rozdělené zřejmě hned po založení města blokem domů na dvě přibližně stejně velké části - západní část, k níž přiléhal hrad, a východní část, která sloužila jako tržiště.
Raně gotický kamenný most postavený koncem 13. století přes řeku Otavu je po zničeném mostě Juditině v Praze druhým kamenným mostem v Čechách a jedním z nejstarších dochovaných mostů v Evropě.
Město mělo velmi bohatou kulturní historii. Zejména jeho školy navštěvovala řada později známých a významných umělců i vědců. Studovali zde např. August Sedláček, Karel Klostermann, Antonín Sova, Mikoláš Aleš, Čeněk Zíbrt, Fráňa Šrámek, Ladislav Stroupežnický, František Ladislav Čelakovský či Jan Čarek. Hudební tradici Písku reprezentoval především houslový pedagog profesor Otakar Ševčík. V Písku se narodil hudební skladatel Otakar Jeremiáš.
Celkové rozměry včetně rámu cca 37 cm x 28 cm. Rám má místy otluky. Originální litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Grafika byla vytvořena v roce 1982.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Sahula Josef
* 8. 2. 1918 Ústí nad Orlicí (Ústí nad Orlicí)
+ 31. 12. 2006 Prachatice (Prachatice)
malíř, grafik, pedagog
ČLENEM SKUPIN: Český fond výtvarných umění (ČFVU), Asociace jihočeských výtvarníků (AJV).
Po studiu na vysokomýtském gymnáziu pokračoval na Vysoké škole architektury v Praze (Bouda Cyril, Lidický Karel, Pokorný Karel, Salcman Martin, Sejpka Josef, Blažíček Oldřich). Za Druhé světové války pracoval v pražských Atelierech filmových triků, kde se shromažďovali filmaři a kreslíři, kteří později utvořili základ filmového studia Bratří v triku. V roce 1946 dokončil studium profesury kreslení na vysoké škole. Pedagogickou dráhu zahájil Josef Sahula na gymnáziu v Poděbradech. Shodou okolností měl tehdy ve své třídě studenty Václava Havla, Miloše Formana a kontroverzní bratry Mašínovy.
V roce 1948 odešel na „umístěnku" do Prachatic. První dva roky učil na zdejším gymnáziu. Od roku 1950, kdy v Prachaticích vznikla Střední pedagogická škola, se stal Josef Sahula jejím prvním učitelem výtvarné výchovy. Na této škole pracoval až do svého odchodu do důchodu. Josef Sahula tvořil grafické cykly věnované historickým památkám v zamilovaných Prachaticích, jihočeským hradům a zámkům, městům a vesnicích i přírodě na Šumavě a v Pošumaví. Pověstné jsou například jeho obrazy s tematikou jara přicházejícího k vesnickým chalupám. V jeho práci je bohatě zastoupena také užitá grafika, tvorba plakátů, ex libris, novoročenek, ilustrací či oblíbených ochranářských kalendářů.
Absolvoval řadu výstav například v Praze, Českých Budějovicích, Brně, Plzni, Vodnanech atd. Celoživotní dílo Josefa Sahuly bylo ocenilo 2. září 1998 prachatickým zastupitelstvem titulem Čestný občan města Prachatic. Josef Sahula zemřel 31. prosince 2006 v Prachaticích.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1978, ? Jubilea (Kronika), Výtvarná kultura, 2,2,1978,
1980, Třicet pět let výtvarného umění a architektury v jižních Čechách,
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
2007, Paměť umění vodňanské městské galerie,
2008, Mager Jan Antonín , Josef Sahula, Rodopisná revue, ?, 1, jaro,2008,24-24.
