Originální signovaná litografie - Pohled na Chrudim. Autorem je malíř a grafik Bohuslav Knobloch. Signována a číslovaná (29/100) uprostřed dole - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 53 cm x 48 cm. Rám má místy otluky. Originální barevná signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně ze 70 let 20. století.
Bude perfektní dekorací Vašich prostor.
Knobloch Bohuslav
* 16.1.1924 Bratislava
+ 5.5.1998 Praha
restaurátor, grafik, malíř
Jeho otec byl vysokým bankovním úředníkem, po matce pocházel z italské umělecké rodiny (jeho děd M. Pegrassi působil jako sochař ve Veroně). U svého strýce Mirro Pegrassiho se v Praze 1938 - 44 vyučil umění tisku z hloubky. V létech 1945 - 47 studoval u prof. V. Vorlíčka na Uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou a ve studiu pokračoval 1947-52 na grafické speciálce u prof. Vladimíra Silovského na AVU Praha. O kvalitách jeho tvorby a o jeho technické vyzrálosti svědčí jednoznačně skutečnost, že se záhy po studiu - ještě jako dvacátník - stal členem SČUG Hollar (1952) i SVU Mánes (1953); 1953 - 68 a znovu po 1989 byl také členem Svazu ČSVU.
B. Knobloch byl v osobním styku vnitřně vyrovnaným, usměvavě vlídným, nekonfliktním, křesťansky skromným, přátelským a pracovitým člověkem, ochotně, neokázale a účinné pomáhajícím sběratelům často v případech nesnází s tiskem drobné grafiky. V malbě se B. K. zaměřil převážně na krajinářství, podobně i v grafice začínal lyricky laděnými motivy české krajiny, zvláště z Táborská a později Rožďalovicka. (Do jisté míry tato tematika představovala svou dobou generačně rozšířený, neboť ideologicky víceméně nenapaditelný únik před tlaky socialistického realismu 50. let). Se zdarem zpracovával i náměty architektonické, kromě pragensií a motivů z Čech rovněž hojné záznamy z cest po Středomoří. Zcela stranou nezůstávala ani tematika figurální (za lepty na motivy z díla A. Jiráska, U nás, získal 1. cenu), zvláště pak postavy literární a biblické. V projevu B. K. postupně ustupovala počáteční popisnost uvolněnému malířskému vidění, v kompozici došel skrze obecně strukturální poučení kubismem nakonec ke zralému, spontánnímu dynamickému projevu s důrazem na světelnou atmosféru. Při vší stylizaci budí jeho práce - i svou šťavnatou barevností - dojmem autentické reality, věrohodné konkrétnosti. S ohledem na své malířské vnímání skutečnosti dával B. K. po technické stránce i v grafice přednost barevným leptům (občas kombinovaným s akvatintou) a litografiím, méně často se vyjadřoval barevnými linořezy a dřevořezy. Vlastnoruční tisky z hloubky označoval tiskařskou značkou stylizované loďky s verzálkami monogramu. Řadu let zralého věku strávil B. K. prací, která jej velice uspokojovala: se zaujetím, potěšením i mistrovstvím restauroval gotické, barokní i moderní vitráže v Čechách i na Moravě, např. ve Vyšším Brodě, v Hluboké n. Vit., v Chebu, Lounech, Litoměřicích, Kladrubech, v Praze u sv. Víta, Panny Marie na Strahově, Panny Marie pod řetězem, sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, sv. Ludmily na Vinohradech a jinde.
Od r. 1943 se B. K. s přestávkami věnoval tvorbě příležitostné grafiky; jeho dílo zpočátku sepisoval J. Voseček, úplný seznam nám však schází (podle hrubého odhadu může jít o 200 - 300 listů v různých technikách, především novoročenek a exlibris, méně pozvánek, různých oznámení aj.). Typickými znaky příležitostné grafiky B. K. je barevnost listů, kombinace celků se zvětšeným detailem v kompozici, ale celkem nevelký důraz na výtvarné působení písma v obrazu. Většímu ohlasu exlibris B. K. bránily z počátku nejspíše nízké náklady tisků, později pak umělcovo soustředění na konzervátorskou práci. Kromě motivů preferovaných jednotlivými objednateli (např. ulity, Bílá paní, Don Quijot) se mezi náměty jeho příležitostné grafiky sice objevují zátiší, květiny, akty, děti aj., nicméně však jednoznačně dominují krajinné resp. architektonické motivy. Stylizační a kompoziční osobitost, vynikající tiskařské kvality, zvláštní a kultivovaná barevnost lomených tónů a sytá sametovost tisků z hloubky zaručují, že listy B. K. budou sběratelsky doceněny. Charakteristicky sytě barevné litografie křídou a štětcem obsahuje zvláště zdařilý soubor Jadran (14 exlibris, Praha 1989). V uznání za své dílo získal B. K. čestné členství SSPE.
ZDROJ: magic-exlibris.webgarden.cz
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1955, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců,
1964, Hlaváček Luboš M. , Současná československá grafika, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha,
1982, Stehlíková Blanka , Jižní Čechy v grafické tvorbě, Jihočeské nakladatelství, České Budějovice,
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění,
1984, Procházka Václav , Medaile a plaketa, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha,
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1997, Machalický Jiří , Česká grafika XX. století ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha,
2000, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (V. Ka - Kom),
2006, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky),
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov.
Chrudim
Chrudim je přibližně s 23 tisíci obyvateli největším městem turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko a druhým největším městem Pardubického kraje. Leží na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny. Město několikrát získalo v celosvětové prestižní soutěži UNEP (Program životního prostředí OSN) Města, kde stojí za to žít ,,Zlatou cenu LivCom Awards". Město se může pochlubit jednou z největších městských památkových zón ve východních Čechách. Má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro stále funguje jako městské centrum. Mezi nejkrásnější dominanty patří trojlodní novogotický arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, Mydlářovský dům, monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy, v němž dnes sídlí světoznámé Muzeum loutkářských kultur, či komplex muzejních budov s jedním z nejhezčích sálů v České republice. Toto královské „věnné" město je nazýváno Athénami východních Čech. Chrudim lze také označit jako „Bránu Železných hor".
