Obraz - Morový sloup Proměnění Páně Chrudim. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je pravděpodobně Bohdan Lacina.
Rozměry včetně rámu cca 51 cm x 39 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Zřejmě litografie ručně kolorovaná pastelem na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1968.
Bude perfektní dekorací každého prostoru.
Lacina Bohdan
* 15.2.1912 Sněžné (Žďár nad Sázavou)
+ 6.7.1971 Brno (Brno-město)
malíř, sochař, grafik, pedagog
Narozen ve Sněžném, původně Německém na Českomoravské vrchovině. Studoval v letech 1918 až 1931 na reálce v Novém Městě na Moravě. Po absolvování reálky vstoupil na České vysoké učení technické v Brně, ale v roce 1932 přestoupil na Vysokou školu architektury v Praze, kde studoval u profesorů Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josefa Sejpky. Studia ukončil v roce 1937.
V roce 1938 byl jmenován prozatímním profesorem kreslení na reálném gymnáziu v Jevíčku na Moravě, dále pak v roce 1941 učil na reálném gymnáziu v Boskovicích. V roce 1945 se trvale usadil v Brně. V letech 1946 až 1958 pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém a působil na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně. V roce 1959 byl jmenován vedoucím katedry výtvarné výchovy na pedagogické fakultě University J. E. Purkyně v Brně. V roce 1962 nastoupil jako odborný asistent na katedru dějin umění a výtvarné výchovy na Filosofické fakultě téže univerzity. V roce 1967 byl jmenován mimořádným profesorem na této katedře.
Byl jedním ze zakládajících členů surrealistické skupiny Ra. Již během studií navázal spolupráci s nakladatelem J. Jelínkem, který v roce 1944 vydal jeho cyklus mědirytin Ženy v rouškách. Věnoval se ilustracím literárních děl (bibliofilské vydání Máchova Máje, Zlatý most od Lajose Ziláhyho, Gilgameš a keltské pověsti, Mabinogi ad.).
Ve volné malířské tvorbě byl zprvu ovlivněn dílem Antonína Slavíčka, Otakara Kubína a Salvátora Dalího. Koncem 30. let opustil verismus surrealismu a přešel k expresionistickému stylu, od počátku 40. let nalezl vlastní osobitý styl a začal malovat obrazy, v nichž využíval metaforického bohatství poezie. Od počátku 50. let se začal věnovat grafice. K malbě se vrátil na sklonku 50. let. Obrazy zprvu skládal do pestrobarevných kaleidoskopů (Kytice na humnách, 1957-1958; Venkovský pohřeb; Křižánky 1961), během 60. let dospěl k vrcholu svého díla. Jeho „krajiny" symbolizují Kosmos, v němž se vše rodí a zaniká a kde dochází k tajuplnému střetání živlů. Řada obrazů byla podobenstvím osamělosti (Samoty) a závislosti člověka na přírodě. Jeho malba se měnila ve zvláštní vize, ale dovedl využít i poznatků exaktních věd v zájmu o světlo, geometrii, matematické množiny a hudební množiny, jež uplatnil v obrazech Spektrální zátiší (1945), Množiny (1963) nebo Velké kyvadlo (1964). Usiloval o kompozičně uzavřené obrazy, které vymezuje tvar, nebo o obrazy kompozičně otevřené (s propracovaným jádrem), které vyznívají do rovinného prostoru nebo tvoří řady bez začátku a konce, např. hudební motivy (Píšťaly 3, 1963; Znějící lomenice 1969).
Dílo Bohdana Laciny je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Muzea města Brna, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Českého muzea výtvarných umění v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Oblastní galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea umění v Olomouci, Státní galerie ve Zlíně, Galerie Vysočiny v Jihlavě, Slovenské národní galerii v Bratislavě a v řadě soukromých sbírek v České i Slovenské republice a v zahraničí. Ve sbírkách Horácké galerie v Novém Městě na Moravě je dílo Bohdana Laciny zastoupeno celkem šedesáti devíti obrazy.
Ceny (výběr)
1954 Cena osvobození města Brna
1959 Krajská cena Antonína Procházky
1968 Cena osvobození města Brna
1968 Zasloužilý umělec
Samostatné výstavy (výběr)
1946 Mansarda, Brno
1948 Topičův salon, Praha
1948 Dům umění, Brno
1948 Umělecký kabinet, Bratislava
1963 Moravská galerie, Brno
1963 Dům umění, Ostrava
1963 Oblastní galerie, Olomouc
1963 Dům umění, Hodonín
1964-1965 Galerie Václava Špály, Praha
1967 Oblastní galerie, Olomouc
1968 Dům umění, Brno
1968 Dom umenia, Bánská Bystrica
1968 Dom umelcov, Bratislava
1968 Dům umění, České Budějovice
1969-1970 Mánes, Praha
1973 Moravská galerie, Brno
1973 Horácká galerie, Nové Město na Moravě
1973 Městské muzeum, Františkovy Lázně
1975 Skleník zámku, Boskovice
1981 Moravská galerie, Brno
1981 Dům kultury, České Budějovice
1982 Horácká galerie, Nové Město na Moravě
1982 Galerie výtvarného umění, Hodonín
1982 Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary
1982 Galerie hlavního města Prahy, Praha
1992 Moravská galerie, Brno
Kolektivní výstavy (výběr)
1946 Výstava obrazů, plastik a grafik, Galerie Hollar, Praha
1946 Art tchéchoslovaque 1938-1946, Paříž
1946 Výstava mezinárodní grafiky, New York
1947 Moderne Kunst der Tschechoslowakei, Luzern
1965 Brněnská grafika, Krakov
1965 8. bienále, Sao Paulo
1981 České a slovenské umění 20. století, Galerie umění, Karlovy Vary
1984 Česká kresba 20. století ze sbírek AJG, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
1988 České zátiší 20. století, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
1991 České malířství a sochařství 2. poloviny 20. století ze sbírek AJG, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
1993-1994 Záznam nejrozmanitějších faktorů, Jízdárna Pražského hradu, Praha
1996 České imaginativní umění, Rudolfinum, Praha
1997-1998 Proměny krajiny v českém malířství 20. století ze sbírek Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Národní galerie, Praha
ZDROJ: horackagalerie.cz
Chrudim - Resselovo náměstí
Chrudim se může pochlubit jednou z největších východočeských památkových zón, přičemž je jejím nejhezčím prostranstvím hlavní městský rynek pojmenovaný po nejslavnějším rodákovi a vynálezci Josefu Resslovi. Mírně svažité náměstí má tvar obdélníku o stranách asi 60 x 50 metrů, je ze všech stran obklopen pamětihodnými měšťanskými domy, ale nejdelší stín na něj vrhá věžovitý objekt stojící na jeho nejvyšším místě na východě. Je jím arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický kostel z přelomu 13. a 14.století, který si prošel mnoha přestavbami. Poslední velká se uskutečnila v polovině „století páry", kdy k němu byl pod dohledem Františka Schromanze přistavěn pár novogotických věží a ve stejném duchu bylo upraveno i vstupní průčelí.
Plochu rynku zdobí Sloup Proměnění Páně s kašnou. Jedná se o barokní památku z roku 1732, na níž současně pracovalo několik sochařů a kameníků. Sloup dosahuje výše 18 metrů a jeho vrchol je ozdoben Bohem Otcem s Ježíšem, jemuž se nad hlavou vznáší Duch svatý v podobě holubice. Ve střední části sloupu je Kristus provázený Mojžíšem a Eliášem, který se představuje apoštolu Petrovi, Jakubovi a Janovi jako Syn Boží. V dolní části pak vidíme doprovod světců v podobě dvanácti protimorových a jiných svatých patronů. Kašny byly dokončeny až roku 1843.
Červenobílá budova Staré radnice vznikla v půli 15.století.
