Obraz - Zámecké schody na Pražský hrad (Pragensia). Signován vlevo dole - viz foto. Autorem je malíř a grafik Jiří Josef Bauer.
Rozměry včetně rámu cca 37 cm x 30 cm. Rám je zdobený, místy má otluky. Lept či suchá jehla na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je přibližně z let 1915-45.
Bude perfektní dekorací vašich prostor.
Jiří Josef Bauer
* 9. 10. 1886 Praha
malíř, grafik
Soukromě studoval u K. Reisnera, střední průmyslová škola v Brně, umělecko průmyslová škola v Praze, dále Vysoká škola kreslířská a malířská (Emanuel Dítě), speciální škola dekor. kreslířská a malířská (Schikaneder) a speciální škola figurálních maleb (Preisler). V letech 1913 – 1920 byl činný pro Křesťanskou akademii v Praze. Od roku 1920 se věnoval samostatné tvorbě (olejomalba a grafika). V roce 1937 vystavil v Praze souborný přehled své malířské činnosti. Od roku 1907 tvořil krajiny, květiny, zátiší i kresby ze Staré Prahy.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall Ostrava.
Praha - Staré zámecké schody
Za parčíkem 'Holubice' jsou schody, které spojují Klárov s Pražským hradem. Název "staré", na rozdíl od Nových zámeckých schodů - také směřujících k Pražskému hradu - je zavádějící, protože Nové zámecké schody jsou starší. Staré zámecké schody byly vybudovány v 16. století, kdežto Nové už někdy ve století 14.
Současná podoba schodiště je z let 1835 – 1837, kdy byla tato komunikace rekonstruována. Schodiště má 121 schodů a měří cca 150 m.
Půjdeme po schodech nahoru. Vpravo, mineme Richtrův dům s pamětní deskou Eduarda Vojana a dále bistro ještě v tomtéž domě. O něco výše vpravo je vstup do Svatováclavské vinice, chráněný mříží, vlevo pak dvě malé branky, vedoucí k domům pod schody. V horní části schodů je vlevo malá branka se vstupem do tzv. Velké Fürstenberské zahrady.
Po starých zámeckých schodech,
po schodech z kamene,
každý večer panna chodí,
za ruku se s hochem vodí,
srdce má zmámené...
Karel Hašler
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.
Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století, se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky je jeden z největších hradních komplexů na světě. Také je největší doposud obývaný hrad na světě, hned za ním je anglický Windsor.
Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Kromě mnohých českých panovníků (včetně čtyř císařů), pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem jsou v katedrále pochováni i někteří světci – velká část českých zemských patronů (sv. Václav, Vít, Vojtěch, Zikmund nebo Jan Nepomucký). Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.
