Originální barevná signovaná litografie - Vrchlabí. Autorem je akademický malíř a grafik Cyril Chramosta. Signovaná a datovaná vpravo dole - viz foto. Číslovaná 96/200 vlevo dole - viz foto.
Rozměry včetně rámu cca 54 cm x 48 cm. Rám je úzký, místy má otluky - viz foto. Barevná signovaná litografie na papíře. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz je z roku 1964.
Jedná se o dílo vyhledávaného a ceněného malíře, tedy o dobrou investici, originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude perlou ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru.
Chramosta Cyril
* 6.8.1908 Husinec (Prachatice)
+ 3.12.1990 Praha
malíř, grafik, ilustrátor, stavitel
Studium - Střední průmyslová škola stavební Praha, Uměleckoprůmyslová škola Praha - Blažíček Oldřich, Státní grafická škola - Střední průmyslová škola grafická - Vyšší škola uměleckého průmyslu Praha.
Členem skupiny Český fond výtvarných umění (ČFVU), od roku 1937 členem Sdružení jihočeských výtvarníků.
Žil a působil především v Praze, často se však vracel do rodného Husince. Měl rád Polabí, Mělnicko, v Obříství si zřídil ateliér.
Jeho námětem byly především rybníky, rybniční hospodářství a vše s tím spojené. Ilustroval také několik knih a časopisů.
Jeho obrazy jsou v mnoha českých i zahraničních sbírkách - například Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou či v Galerii hlavního města Prahy.
Za celoživotní dílo byl v roce 1978 oceněn titulem zasloužilý umělec a v roce 1988 titulem národní umělec.
Absolvoval řadu výstav v čechách například - Praha ( Bruselský pavilon, Mánes, Dům U Hybernů, Dům výtvarného umění atd.), Písek, České Budějovice, Olomouc, Litoměřice, Vodnany, Prachatice, Klatovy, Roudnice nad Labem atd., v zahraničí například v Domě kultury Bratislava.
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1949, Dva malíři: venkova a města (Cyril Chramosta, František Turek),
1984, Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
1988/05, Přehled výtvarných umělců (Nositelé čestného titulu národní a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen), Svaz českých výtvarných umělců, Praha
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), (dodatek)
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K),
1994, Kdy zemřeli...? (Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých v letech 1986 - 1990 s doplňky za předchozí léta Část 1. A - J), Národní knihovna České republiky, Praha
1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců,
1999, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999 (IV. CH - J),
2001, Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu,
2006, Kdo byl kdo v českém a moravském rybářství,
2008, Berka Rudolf , Vodňany (literární, výtvarné, hudební), Městské muzeum a galerie Vodňany, Vodňany (Strakonice)
2012, Vencl Slavomil , České grafické novoročenky / Czech New Year print (Minulost a současnost), Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., Pelhřimov (Pelhřimov).
Vrchlabí - Vstupní brána do Krkonoš
Městečko označované dnes za "vstupní bránu do Krkonoš" stávalo již v první polovině 13. století. Období prosperity pak do Vrchlabí přichází společně s nejvyšším horním hejtmanem Království českého, Kryštofem Gendorfem z Gendorfu, uznávaným hutním odborníkem. V 16. a 17. století se v souvislosti s hornictvím, železářstvím, sklářstvím a těžbou dřeva projevil velký příliv německého obyvatelstva. Roku 1624 se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna. Ve druhé polovině 19. stol. patřilo Vrchlabí mezi nejprůmyslovější střediska rakousko uherské monarchie. Dominantní postavení textilního průmyslu v období do 1. světové války zvyšovaly ještě tiskárny a barvírny látek a továrna obvazových látek firmy Hartmann a Kleining. Slavnou minulost řemeslných tradic připomíná naučná stezka Via fabrilis z Vrchlabí do polského Boleslavce.
Vzhledem ke své výhodné poloze se město stalo centrem cestovního ruchu ve střední části Krkonoš. Je zde bohaté zázemí ubytovacích a stravovacích služeb a možnosti sportovního i kulturního vyžití. Vrchlabí je výchozím místem pro výlety nejen do Krkonoš, ale i vzdálenějších míst východočeského regionu.
Nádherné městské centrum bylo vyhlášeno právem městskou památkovou zónou. Dominantou Vrchlabí je také krásný renesanční zámek. Stavbu v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu a zámek patřil k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Dnes je sídlem městského úřadu, navštívit však můžete rozsáhlý přírodně krajinářský park, kde vede i naučná stezka.
Nejvýznamnějšími církevními památkami jsou kostel sv. Augustina z počátku 18. století, i s přilehlým klášterem či novogotický kostel sv. Vavřince. Zahrada, spojující někdejší augustiniánský klášter a vrchlabský zámecký park nabízí místo k odpočinku, zábavě i vzdělávání. V bývalém klášteře se nachází hlavní budova Krkonošského muzea Správy KRNAP. Hlavní lákadlem v augustiniánském klášteře je expozice Kámen a život s ukázkami živé přírody s tekoucí vodou, rostlinami, rybami, ptáky a terárii, představující nejznámější zástupce krkonošských obojživelníků a plazů.
Soubor čtyř štítových domků patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Nachází se zde několik stálých expozic, například výstava o historii města či expozice Z tvorby krkonošského lidu pojednávající o původních krkonošských řemeslech.
Mezi historicky zajímavými domy zaujme budova lékárny U černého orla. Neobvyklou technickou památkou je pak barokní kamenný most přes řeku Labe, pocházející ze 17. století.
