Obraz - Hrad Sukoslav u Kostomlat. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Autorem je ceněný a vyhledávaný malíř Evžen Trunečka Prostějovský. Osobitý styl malby, kvalitní líbivé dílo. Zezadu obrazu je název díla, rok, jméno autora, technika a rok - vše viz foto.
Hrad Kostomlaty
Hrad založený před rokem 1333 pány z Oseka se stal od roku 1435 kolébkou známého rodu Kostomlatských z Vřesovic. I přes pokusy o přizpůsobení rostoucím nárokům šlechty byl nakonec v 16. století opuštěn, posléze však v době romantismu částečně oživen vestavbou hostince. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.
V současné době jde o oblíbený turistický cíl. Až k samotnému hradu vede zelená turistická trasa a spolu s ní červeně značený místní turistický okruh. Dřívější hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí je dnes velmi zachovalou hradní zříceninou. Ve vybrané dny v turistické sezóně je otevřena i hradní věž. Malebnou zříceninu s výraznou zděnou architekturou si v roce 2008 vybral režisér Zdeněk Troška při natáčení pohádky Nejkrásnější hádanka.
Zajímavostí je, že hrad je někdy mylně označován jako Sukoslav. A to z důvodu odkazu Václava Hájka z Libočan, který ve svém díle prezentuje smyšleného předáka Sukoslava, jenž měl poblíž Bíliny založit hrad. Příběh je však smyšlený a tak je označení hradu Sukoslav špatně.
Rozměry včetně rámu cca 47 cm x 38 cm, rám je zdobený, místy má otluky. Tempera na kartonu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto.
Obraz byl namalován v roce 1953.
Výborná investice do umění. Dílo takto kvalitního malíře bude stále stoupat na ceně, navíc bude perlou ve vaší sbírce a úžasnou dekorací Vašich prostor. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz.
Trunečka Prostějovský Evžen
* 3.2.1907 Prostějov (Prostějov)
+ 17.10.1971 Teplice
malířství, grafika
Studoval soukromě u A. Kameníka v Prostějově, K. Wellnera v Olomouci a malíře J. Krejsy v Husinci. Absolvoval řadu výstav například Prostějov Libochovice, Klatovy, Plánice, Horažďovice atd.
Rodem i povahou Hanák, spatřil světlo světa dne 3. února 1907 v hanácké metropoli Prostějově. Rodné město formovalo i jeho malířské nadání. Již v reálce si jej povšiml malíř - krajinář prof. Antonín Kameník, výborný pedagog a přítel Jiřího Wolkera. Mladý Trunečka se tehdy dostal na prvé malířské výpravy kolem Prostějova i krajinou Drahanské vysočiny. Získal základní poučení v kresbě a barevné kompozici a také cennou příležitost k sblížení s přírodou. Po maturitě se vydal do Prahy, aby pokračoval ve studiích na Akademii výtvarných umění. Trunečkova cesta za uměním však nebyla příliš schůdná. Po hmotné stránce byl odkázán sám na sebe a život v Praze nebyl pro začínajícího malíře snadnou záležitostí. Spřátelil se tehdy zejména s malířem Josefem Krejsou. Spolu se vydávali na malířské toulky. Nahlédli i do bizarních tvarů Českého středohoří a prošli Šumavou, kde Trunečka na vlastní oči poznal melancholickou krásu těchto hor, které tolik ovlivnily jeho pozdější tvorbu. Po dvou letech se vrátil do hanácké roviny. V Olomouci navštěvoval kursy u známého malíře, grafika a pedagoga prof. Karla Wellnera. Pro zkušenosti si chodíval i do ateliéru akvarelisty Františka Hoplíčka. V třicátých letech se přestěhoval na Horažďovicko, kde životně zakotvil uprostřed typicky české přírody.
Po osvobození opustil Evžen Trunečka jihočeskou Plánici a na podzim roku 1945 přišel do Teplic. Objevil České středohoří, nevynechal ani Krušné hory a v jeho díle se objevily i propastné hloubky povrchových dolů. V Teplicích měl nejraději historická zákoutí, mnohé z jeho obrazů mají dnes i vzácnou dokumentární hodnotu. Vztah k tomuto kraji nacházel i prostřednictvím aktivní kulturně-politické práce. V roce 1946 zorganizoval svoji první teplickou výstavu, téhož roku vystavoval poprvé v Ústí nad Labem se severočeskými výtvarníky.
Každoročně se však vracíval do jihočeské krajiny i na Šumavu. Měl rád prosté lidi, které při svých toulkách potkával, i nepřeberné bohatství lidových moudrostí. V posledních letech objevoval i vzdálené krajiny tehdejší Jugoslávie a Sovětského svazu.
Evžen Trunečka Prostějovský zemřel v Teplicích dne 17. října 1971. Za malíře však hovoří výtvarné dílo. Slovy svého tvůrce i nadále promlouvají také obrazy teplického malíře Evžena Trunečky Prostějovského
ZDROJ: Regionální knihovna Teplice
VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH:
1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž),
2007, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2007 (XVIII. Tik-U).
